neděle 26. února 2017

Kardinálovo turné





Kardinálovo turné
A tady je to avizované překvapení tohoto týdne: návštěva kardinála, arcibiskupa Bangui, Dieudonné Nzapalainga! Poté, co se stal kardinálem, slíbil návštěvu všech diecézí v zemi a začal hned od té naší, tedy od diecéze Bouar. Ve středu ráno odjel z hlavního města, po zastávce ve farnosti (a v nemocnice) v Bossemptele dorazil kolem 17. hodiny do Bozoum. Mnoho lidí ho vítalo přímo u silnice, která vede k nám na misii. Doprovodili jsme kardinála písněmi a radostným voláním do kostela, kde se modlil pak se pozdravil s lidmi.

Lidé jsou více než nadšení, i proto, že je jedinou významnou osobností v zemi. Ve čtvrtek dopoledne má kardinál intenzivní program, který mu umožnil dozvědět se o různých aktivitách ve farnosti a poté vyrazil na další část návštěvy. V 6:30 ráno je mše: navzdory této časné hodině je kostel zcela plný. Krásná slavná mše sv. s tancem, zpěvem, modlitbami, nasloucháním Božímu slovu. Kardinál nám říká následující slova: jsme pozváni stále důvěřovat Bohu, růst ve věrnosti jeho lásce a v lásce ke všem bratřím a sestrám bez rozdílu, dívat se za hranice, brát budoucnost země vážně. Po mši doprovázím kardinála na střední školu sv. Augustina, kde se setkává s učiteli a studenty, vítají ho s velkou radostí. Pozorně naslouchají poselství důvěry v mladé lidi a slova o odpovědnosti každého jednotlivce, který je budoucností plnou naděje. Naděje tkví také v jejich poctivé práci a vážném zájmu o studium.

Přecházíme do naší základní školy, pak následuje setkání s farní radou, která prezentuje realitu života farnosti. Také naslouchala radám a povzbuzením otce kardinála. Den končíme setkáním s anti-balaka, povstalci, kteří zasévají strach a obavy. Poslouchají ho pozorně, i když jeho slova nejsou nijak líbivá...

Pak se pozdraví se sestrami a vyjíždíme směrem na Bocaranga, města vzdáleného 125 km, které bylo 2. února napadeno desítkami banditů z kmenů Peuls. Zabili 21 lidí, vypálili trh a mnoho obchodů, šířili teror po dobu čtyř dlouhých hodin. Lidé před nimi utíkali (někteří přišli až do Bozoum!). A to vše navzdory přítomnosti kontingentu mírových sil, který nezasáhl, ale nechal je ničit...

Během cesty čekají na projíždějící auta v mnoha vesnicích lidé a kardinálovi mávají! Odpojuji se a jedu napřed, abych upozornil v dalších vesnicích na jejich příjezd a zároveň ověřuji, zda nehrozí na cestě nějaké bezpečnostní problémy... Zastavíme se v Tollem, 60 km od Bozoum, kde kardinál vystoupí, aby se pozdravil s lidmi a pomodlil se spolu s nimi. Jedu zase napřed a v 15. hodin jsem v Bocaranga. Je tu spousta lidí, kteří už čekají: je to prakticky první velká slavnost a chvíle uklidnění a povzbuzení pro obyvatele města (a pro tisíce vysídlených osob) po nedávných dramatických událostech. Uvítání je triumfální: v záři písní, křiku, volání pozdravů a ve zvířeném prachu všude kolem, doprovázím kardinála do kostela.

Po chvilce odpočinku se setkáváme misionáři a misionářkami z Bocaranga a z misií z Ndim a Ngaundaye, kteří sem nyní také přijeli. Jedná se o velmi silný zážitek, kdy kardinál vyjadřuje vděčnost církve za jejich věrnou přítomnost, a to i navzdory nebezpečí a válce. Jsou tu mladé sestry i staří otcové, někteří osmdesátníci. Mnozí z těch nejstarších jsou v této zemi už od roku 1960!!!

Pátek ráno začneme mší v 6.30, také ta je zde velmi slavnostní. Kostel je znovu zcela plný, mnozí se dovnitř ani nevejdou.
Po mši následuje setkání se studenty a učiteli, s dalšími lidmi z Bocaranga, končíme zas setkáním s anti-balaka. I jim, podobně jako v Bozoum, kardinál s naléhavostí doporučoval dívat se do budoucna, vyjít na cestu smíření, budování a ne ničení a zabíjení... Asi v 11.30 kardinál pokračuje po silnici směr do Bouar, zatímco já ještě zůstávám, abych absolvoval několik schůzek s lidmi z farní charity a s několika zástupci zemědělských družstev. Hledáme řešení, jak podpořit město a tisíce vysídlených lidí, kteří museli uprchnout... Těžkosti jsou obrovské!

Je smutné vidět opuštěnou velkou část území. Velkou vinu na tom nese stát. Zdá se, že vláda má jen práva a žádné povinnosti: silnice jsou v katastrofálním stavu, školy a nemocnice jsou ponechány na dobré vůli farností a ochotě nevládních organizací a lidí dobré vůle; policie chybí nebo je bezmocná... A to vše za stálé přítomnosti misí OSN, které i přes impozantní nasazení lidí a finančních zdrojů nemají - jak se zdá - jednoznačnou snahu obnovit mír... Tento stav symbolizovalo např. to, čeho jsem byl dnes ráno svědkem. Při setkání s žáky a studenty přišla jedna dívka ve věku 14-15 let a přinesla dopis, ve kterém popisuje situaci v jejím městě prezidentovi republiky. Napsala (cituji): "Předávám vám tento dopis Vám, Vaše Eminence, abyste ho odevzdal do rukou prezidenta republiky, neboť kdybych dopis dala někomu jinému, nikdy by nepřišel do jeho rukou"!!!





Bozoum, Lycée St Augustin


Bozoum, école Bakanjia


Bozoum, école Maternelle


Tolle

Un antibalaka... armato e non disturbato da nessuno!
Un antibalaka, armé...

Bocaranga, riunione con i religiosi e le religiose


Bocaranga, riunione con gli antibalaka