neděle 10. prosince 2017

Nový biskup!






In primo piano il nuovo vescovo di Bouar, l'abbé Mirek
Nový biskup!
V sobotu 2. prosince se kolem poledne objevila na facebooku zpráva, týkající se naší diecéze Bouar. Je v polštině, ale díky automatického překladu čtu, že papež jmenoval otce Mirka biskupem v Bouar. Snažím se mu dovolat, ale obsazený telefon potvrzuje, že zpráva je pravděpodobně pravdivá. A ve 12.40 mi to potvrzuje on sám telefonicky.
Je to skvělá zpráva. Diecéze Bouar vznikla v roce 1978 a prvním biskupem byl otec řádu kapucínů Armando Gianni, který diecézi vedl téměř čtyřicet let. Postavil katedrálu a seminář a vybudoval z Bouar jednu z nejživějších diecézí, a to i díky přítomnosti četných společenství řeholníků a řeholnic. Po diecézi Bangui je Bouar diecézí s největším počtem studentů v katolických školách. Od listopadu 2016 byl ze zdravotních důvodů v Itálii a jeho rezignace byla přijata v těchto dnech. Narodil se v roce 1939.

Polák P. Mirek (Miroslav) Gucwa se narodil v roce 1963. Od roku 1992 působí ve Středoafrické republice a poté pracoval jako farář v Bohongu a jako rektor semináře. V roce 2006 se stal generálním vikářem diecéze. V letech války a krize byl vždy velmi nablízku všem farnostem a velmi intenzivně se společně s různými zástupci náboženských společností podílel na obnově míru. Usiloval o smíření mezi náboženskými komunitami a přicházel na pomoc všude, kde to bylo potřeba. Je to skvělá zpráva a jsme za toto jmenování velmi rádi. Je to nová kapitola v historii naší diecéze.

V úterý ráno jsem odjel do Bouar. Mohu se tak pozdravit s novým biskupem. Pak se zastavím v Baoru, kde plánujeme otevřít školu katechetů pro všechny farnosti diecéze. Dnes odjíždím do Kamerunu, abych tam navštívil naše mladé spolubratry, kteří studují teologii v Yaoundé, v hlavním městě. Silnice jsou o trochu lepší, ale je to zdlouhavé (vzdálenost je téměř 1 000 km od Bozoum). Neobvykle se objevuje mezi 5. a 7. hodinou ranní mlha.
il nuovo vescovo con il predecessore
le nouvel éveque avec son prédecessure

Cresime a Bozoum, con il vescovo Armando Gianni (2008)


il nuovo vescovo a Bozoum, per l'inaugurazione della chiesa, ottobre 2016



Membri del movimento Santa Rita
Membres du mouvement Sainte Rita


école catéchistes de Baoro

Camerun


Yaounde



 



sobota 2. prosince 2017

Národní svátek





Národní svátek
Dnes je 1. prosince, národní svátek. Před 59 lety byla v této části francouzské koloniální Rovníkové Afriky vyhlášena republika. O dva roky později, v roce 1960, se tato země stala nezávislou. Mezi "otci zakladateli" Středoafrické republiky je také jeden kněz. Přesněji řečeno první středoafrický kněz, otec Barthélémy Boganda. Ačkoli zemřel v letech, kdy republika sotva vznikala (a už neviděl realizaci snu, ke kterému nesmírně přispěl), zůstalo nám toho hodně z jeho moudrosti a jeho vizí. Do tohoto dědictví patří i motto Středoafrické republiky "UNITE - DIGNITE - TRAVAIL" (Jednota, důstojnost, práce).

Díky dlouhodobému předchozímu úsilí se 1. prosinec vžil jako jeden z nejoblíbenějších státních svátků (zvlášť populární jsou "slavnostní pochody" městem, které k oslavám patří). Den před touto oslavou jsme mohli distribuovat nové oblečení dětem, které navštěvují školy pro uprchlíky. Umožnila nám to podpora, kterou jsme dostali od Ministerstva zahraničních věcí České republiky a české nevládní organizace SIRIRI, která sídlí v Praze. Odpoledne jsme slavili za přítomnosti zástupců některých úřadů a hlavně množství lidí, mši, při níž jsme svěřili zemi Bohu a prosili o dar míru. V pátek 1. prosince prošel městem velký zástup lidí, zúčastnily se ho děti ze všech škol ve městě a  zástupci dalších sdružení. Krásný čas slavení. Jak moc ho potřebujeme!




Gauthier

les majorettes














pátek 24. listopadu 2017

A zas do práce!



Il riso di Bozoum
le riz de Bozoum
A zas do práce!
Dne 19. listopadu slaví v kostele v Bozoum primici mladý karmelitán P. Odilon. Je to pro něj i pro celou farní komunitu dlouho očekávaná veliká událost. V následujícím týdnu se vydávám obhlédnout rýžová pole. Tuhle obhlídku mám velmi rád. Je to něco, co mě vždy povzbudí a naplní nadějí. Jak je pokaždé potěšující vidět tato kultivovaná pole, opečovaná skoro s vášní. Tentokrát při své cestě doprovázím poradce předsedy vlády, který něco takového vidí poprvé a je velice překvapen, že existuje tolik krásy a odvedené práce. Letos zemědělce povzbudilo to, že měli příležitost prodávat rýži Světovému potravinovému fondu (WFP), který ji distribuuje do škol. Z tohoto důvodu letos vypěstovali místo obvyklých 14 hektarů dokonce 32 hektarů rýže!

V úterý jedu do Bocaranga. Vyrážím v 5:30 a vzdálenost 125 km urazím - po většinou velmi špatných cestách - po třech hodinách jízdy. Jsem překvapen tím, co tu vidím: lidé se zabývají běžnými činnostmi a zdá se, že zákaz nošení zbraní ve městě přináší své ovoce, všude je klidná atmosféra. Na trhu je živo, školy jsou v provozu. Je to neuvěřitelné! Město bylo v září napadeno rebely a většina lidí uprchla (asi 4000 lidí přišlo do Bozoum). Začátkem října nakonec přece jen vojáci mírových sil zasáhli a to pomohlo k tomu, aby rebelové opustili město. Přesto, že nejsou příliš daleko od města, je tu klid. Přijel jsem do Bocaranga se zástupcem Charity, který patří k těm vnitřně vysídleným, uprchl nedávno odsud do Bozoum. Naše návštěva je důležitá, protože se vysídlené osoby potřebují dovědět, jaká je v jejich městě situace, aby se mohli rozhodnout, zda se vrátí do Bocaranga nebo ne. Návštěva v Bocaranga mi umožňuje lépe porozumět tomu, jak můžeme být za Charitu prospěšní. Mnoho lidí nám podává pomocnou ruku (Charita Německo, SIRIRI.org, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, farnost Cassina Amata v Itálii...) to nám umožňuje konat. Jednak v oblasti provozu škol: víc než 200 učitelů ze 64 základních škol dostává aspoň malý měsíční příspěvek jako pomoc. Dál je možné pomáhat nemocným, starším osobám a těm, kteří si musí budovat nový domov. A pokud se nám podaří v lednu 2018 uskutečnit v Bozoum i zemědělský veletrh, kterého se zúčastní zemědělci i družstva, najdou odbyt pro prodej jejich výrobků.









P.Odilon













pátek 17. listopadu 2017

Senegal a Keňa - návrat





Senegal a Keňa - návrat
V pátek 10. listopadu jsme po třech dnech, které byly nabité různými setkáními s frankofonními karmelitánskými spolubratry z Afriky, jsme opustili Kaolack a vydali se do Dakaru. Zastavili jsme se u benediktinského opatství v Koeur Moussa, které bylo založeno v roce 1961. Nacházíme tu příklad úspěšné inkulturace liturgie, kdy je zpěv doprovázený hrou na kora, tradiční nástroj z velké dýně. Slavili jsme mši s celou benediktinskou komunitou, která nás pak pozvala ke společnému obědu.
Po nešporách, které jsme měli v klášteře našich karmelitánských sester v Sébhikotane, jsme se vydali do Dakaru, kde jsme přenocovali. P. Saverio odjel už v noci a já jsem sobotu dopoledne využil k návštěvě některých mých bývalých seminaristů a studentů, kteří žijí nebo studují právě zde: Junior a Evariste Yekatom, Wilfried Ahoundara, Tite Wratchet, Prince Gbae, Sainteté. Bylo to velmi příjemné setkání.
V sobotu odpoledne jsem odjel z Dakaru. Cesta trvá obyčejně asi deset hodin. Přijel jsem do Nairobi, ale jaké překvapení! Letadlo do Bangui mělo nejprve dvakrát zpoždění, ale poté byl let úplně zrušen. Takže nás společnost Kenya Airways ubytovala v krásném hotelu, a po půldenním odpočinku jsem nakonec přece jen v pondělí ráno do Bangui odletěl, dorazili jsme tam v 8:40.
Tady jsem se setkal s Enricem Massone, který právě přijel do SAR na 10 denní pobyt. V pondělí jsme zahájili práce na dvou velkých projektech na Karmelu v Bangui: jde o vybudování domu pro indické sestry CMC a hledání místa pro stavbu objektu pro výrobu cihel, s využitím stroje HYDRAFORM, který jsme koupili v Jižní Africe.
V úterý ráno jsem odjel do Bozoum, kam jsem dorazil kolem poledne. Konečně doma!
Ve středu odpoledne jsem jel do Konkere, malé vesnice asi 30 km od Bozoum, kde hloubíme studnu hned vedle školy, kterou jsme právě postavili.








Dakar

Dakar

Nairobi

Nairobi

Pozzo a Konkere
Forage à Konkere

La nuova scuola ed il pozzo a Konkere
La nouvelle école et le forage à Konkere