středa 26. října 2016

Krásný kostel, krásná církev!



Krásný kostel, krásná církev!
V neděli jsme zažili velkou událost: inauguraci rekonstruovaného bozoumského kostela!
Po deseti měsících práce... je kostel připraven! A je to nádhera!

Nově rekonstruovaná část je světlá a vzdušná, plná světla a barev. Má tvar dvou půlkruhů kolem oltáře v šířce 10 metrů, odkazuje na objetí Boha v různých podobách - ve svátostech, ve Slově, v modlitbě a při setkáních. Dva středoafričtí umělci (Charlemagne a Alexis) obohatili presbytář o originální verzi Posledního soudu. Na jedné straně jsou odsouzení, bez tváře (jakoby tím připomínali, že když opustíme Boha, ztrácíme i naše lidství) a na druhé straně jsou svatí s tvářemi lehce nastíněnými, ale jasnými.
Po obou stranách jsou apoštolové a slova o církvi "UNAM, SANCTAM, CATHOLICAM ET APOSTOLICAM" (jednotná, svatá, všeobecná a apoštolská) připomínající významné vlastnosti církve. Šestadvacet barevných vitráží jsou ódou na světlo. A připomínají nám, že náš život, ozářený Bohem, dostává život a barvu. V centru se nachází kříž, vyrobený ze železa nalezeného v základech kostela: na památku těch, kteří tento kostel stavěli před více než 60 lety. Výztuž nahrazovaly ocelové tyče a výztuž se získávala třeba i rozřezáním železných nádob. Ilustrace chudoby, jednoduchosti a schopnosti nacházet v každé situaci řešení.

Byly to měsíce práce, vše proběhlo dokonce bez jediného úrazu a nehody, navzdory mnoha rizikovým momentům. Skutečně nás ochraňující Boží ruka neopustila ani na okamžik! Je to skvělá práce, která byla umožněná díky solidaritě a podpoře tolika lidí po celém světě (počínaje Kongregací pro evangelizaci národů, Církví v nouzi a konče mnoha dalšími lidmi), ale také díky práci a zapojení křesťanů v Bozoum. Bylo pěkné jejich nasazení pozorovat v posledních měsících. Ještě více to bylo vidět v neděli, radost a hrdost, že máme tak krásný kostel.

Chtěli jsme pěkný kostel, protože krása mluví o Bohu: je to jedno z jeho jmen a jeden z jeho projevů!
Chtěli jsme krásný kostel, protože každý muž a každá žena si zaslouží žít, modlit se a slavit na krásném místě! Chtěli jsme krásný kostel, protože nic není dost krásné pro Boha. A nic není dost krásné pro kteréhokoli člověka! V neděle na bohoslužbě nás bylo opravdu mnoho. Už hodinu před začátkem byl kostel plný! Přišli lidé z vesnic a měst. Děti, mládež i dospělí. Nemocní i zdraví. Maminky i tatínkové. Chudí lidé, lidé z různých spolků... prostě přišli snad všichni!

Biskup za sebe poslal pro tuto příležitost (je už starý a nemocný) svého generálního vikáře, abbé Mirka, který předsedal mši. Dokonce přijel i tajemník nunciatury (v současné době není nuncius na území Středoafrické republiky). Bylo tu také mnoho bratři ze všech našich komunit. Oslava byla krásná: hodně se zpívalo, tancovalo, zněly modlitby. Trvalo to všechno asi tři hodiny. Jen přinášení darů trvalo 40 minut! Každý chtěl přinést něco pro kostel a podělit se s chudými. Prostě krásný kostel a krásná církev!

V pondělí ráno ve 4:30 odjíždím z Bozoum do Bouar, kde mám nějaké schůzky. Bohužel, bezpečnostní situace je tady stále špatná. V severní části diecéze jsou tisíce uprchlíků a ve stejný den dochází i v Bangui k demonstracím proti Minusca, tzv.modrým přilbám, které jakoby snad začínaly degenerovat... Po jednom ránu plném střelby a násilí zůstává nejméně pět mrtvých... V úterý odjíždím z Bouar ve 4:30 a doufám, že se dostanu včas a v pořádku do Bangui... díky Bohu se situace trochu uklidnila a přijíždím tam bez jakýchkoliv problémů...

A právě teď jsem na cestě do Itálie, abych si tam nějakou dobu odpočinul... ale nebudu jistě jen odpočívat!
A tady je odkaz na speciální vydání časopisu Journal de Bozoum: