Krásný kostel, krásná církev!
V neděli jsme zažili velkou událost: inauguraci rekonstruovaného bozoumského kostela!
Po deseti měsících práce... je kostel připraven! A je to nádhera!
Nově
rekonstruovaná část je světlá a vzdušná, plná světla a barev. Má tvar
dvou půlkruhů kolem oltáře v šířce 10 metrů, odkazuje na objetí Boha v
různých podobách - ve svátostech, ve Slově, v modlitbě a při setkáních. Dva
středoafričtí umělci (Charlemagne a Alexis) obohatili presbytář o
originální verzi Posledního soudu. Na jedné straně jsou odsouzení, bez
tváře (jakoby tím připomínali, že když opustíme Boha, ztrácíme i naše
lidství) a na druhé straně jsou svatí s tvářemi lehce nastíněnými, ale
jasnými.
Po obou stranách jsou
apoštolové a slova o církvi "UNAM, SANCTAM, CATHOLICAM ET APOSTOLICAM"
(jednotná, svatá, všeobecná a apoštolská) připomínající významné
vlastnosti církve. Šestadvacet barevných vitráží jsou ódou na světlo. A
připomínají nám, že náš život, ozářený Bohem, dostává život a barvu. V
centru se nachází kříž, vyrobený ze železa nalezeného v základech
kostela: na památku těch, kteří tento kostel stavěli před více než 60
lety. Výztuž nahrazovaly ocelové tyče a výztuž se získávala třeba i
rozřezáním železných nádob. Ilustrace chudoby, jednoduchosti a
schopnosti nacházet v každé situaci řešení.
Byly
to měsíce práce, vše proběhlo dokonce bez jediného úrazu a nehody,
navzdory mnoha rizikovým momentům. Skutečně nás ochraňující Boží ruka
neopustila ani na okamžik! Je to skvělá
práce, která byla umožněná díky solidaritě a podpoře tolika lidí po
celém světě (počínaje Kongregací pro evangelizaci národů, Církví v nouzi
a konče mnoha dalšími lidmi), ale také díky práci a zapojení křesťanů v
Bozoum. Bylo pěkné jejich nasazení pozorovat v posledních měsících.
Ještě více to bylo vidět v neděli, radost a hrdost, že máme tak krásný
kostel.
Chtěli jsme pěkný kostel, protože krása mluví o Bohu: je to jedno z jeho jmen a jeden z jeho projevů!
Chtěli jsme krásný kostel, protože každý muž a každá žena si zaslouží žít, modlit se a slavit na krásném místě! Chtěli jsme krásný kostel, protože nic není dost krásné pro Boha. A nic není dost krásné pro kteréhokoli člověka! V
neděle na bohoslužbě nás bylo opravdu mnoho. Už hodinu před začátkem
byl kostel plný! Přišli lidé z vesnic a měst. Děti, mládež i dospělí.
Nemocní i zdraví. Maminky i tatínkové. Chudí lidé, lidé z různých
spolků... prostě přišli snad všichni!
Biskup
za sebe poslal pro tuto příležitost (je už starý a nemocný) svého
generálního vikáře, abbé Mirka, který předsedal mši. Dokonce přijel i
tajemník nunciatury (v současné době není nuncius na území Středoafrické
republiky). Bylo tu také mnoho bratři ze všech našich komunit. Oslava
byla krásná: hodně se zpívalo, tancovalo, zněly modlitby. Trvalo to
všechno asi tři hodiny. Jen přinášení darů trvalo 40 minut! Každý chtěl
přinést něco pro kostel a podělit se s chudými. Prostě krásný kostel a krásná církev!
V
pondělí ráno ve 4:30 odjíždím z Bozoum do Bouar, kde mám nějaké
schůzky. Bohužel, bezpečnostní situace je tady stále špatná. V severní
části diecéze jsou tisíce uprchlíků a ve stejný den dochází i v Bangui k
demonstracím proti Minusca, tzv.modrým přilbám, které jakoby snad
začínaly degenerovat... Po jednom ránu plném střelby a násilí zůstává
nejméně pět mrtvých... V úterý odjíždím z
Bouar ve 4:30 a doufám, že se dostanu včas a v pořádku do Bangui...
díky Bohu se situace trochu uklidnila a přijíždím tam bez jakýchkoliv
problémů...
A právě teď jsem na cestě do Itálie, abych si tam nějakou dobu odpočinul... ale nebudu jistě jen odpočívat!
A tady je odkaz na speciální vydání časopisu Journal de Bozoum: