sobota 30. července 2016

Bohatství Středoafrické republiky


Bohatství Středoafrické republiky
Je pravda, že ve Středoafrické republice není mnoho peněz, ale přeci jen tu nějaké jsou. Mzdy, zejména pro úředníky a učitele, obchodníky, mnoho neformálních činností a také prodej plodů zemědělské práce, to vše umožňuje populaci mít z čeho se uživit. Jedním z problémů lidí je, kam bezpečně uložit své úspory. Často je potřeba mít malý úvěr kvůli placení školného nebo na začátek podnikání. A právě z tohoto důvodu jsme v roce 2007 založili Spořitelnu (kampeličku) v Bozoum. V současné době je uznávaná jak vládou, tak COBAC, což je úřad, který dohlíží na mikrofinanční instituce.

Spořitelna má pět poboček: Bozoum, Bocaranga, Koui, Ndim a Ngaundaye.
Kromě služeb spořitelny také poskytuje úvěry a ještě nabízí možnost převádět peníze mezi pobočkami a mezi Bozoum a hlavním městem. Minulou sobotu vedení Spořitelny v Bozoum svolalo valnou hromadu. A výsledky, které byly předloženy, jsou skutečně působivé. Jen tady v Bozoum máme 2 253 členů s aktivním účtem. Pokud každý účet užívá jedna rodina, pak tu je mezi 11 000 a 13 000 obyvatel, kteří mají účet v naší spořitelně. To znamená, že více než polovina místní populace využívá tuto službu! Celkové množství uložených peněz přesahuje 186.000 eur! Je to veliké dílo, které slouží mnoha lidem, je to nástroj, který je učí spořit a umožnuje jim rozvíjet se.

Také tento týden pokračujeme s rekonstrukcí kostela, a to navzdory dešti. Ve středu jsem odjel do Bangui, abych se setkal s francouzským karmelitánem otcem Jeanem Baptistem, který přijel kvůli formaci našich mladých. Ve čtvrtek dopoledne jsme se shromáždili k modlitbě a ke mši a bylo skvělé vidět elán skupiny mladých lidí: jsou tu studenti filozofie a teologie, novici, postulanti a mladí lidé z našeho semináře v Yole. Jsou tu také mladí studenti z Kamerunu. V 8.30 otec Jean Baptiste začíná formační setkání o sv. Janu od Kříže, našem zakladateli. A v přednáškovém sále vyniká zejména věta: "Při soumraku našeho života budeme souzeni podle lásky".




















sobota 23. července 2016

Kamerun




Kamerun
Je pátek před polednem, přijíždím do Yaoundé, hlavního města Kamerunu, kde plánuji zůstat několik dní.

V soboty 16. července slavíme společně se zdejšími karmelitány velký svátek Panny Marie Karmelské. Oslava se koná v naší farnosti Nkoabang, která si připomíná 60 let od svého založení. Spolu s několika přítomnými italskými otci, provinciálem z Milána (odpovědný za misi v Kamerunu) a kamerunskými spolubratry se tu společně modlíme k Panně Marii, kterou ctíme jako Matku a Krásu Karmelu, příklad i průvodkyni života v zasvěcení a modlitbě. Ona je ta, která "uvažovala o událostech ve svém srdci," jak říkají evangelisté.

V neděli přichází další intenzivní zážitek: kněžské svěcení dvou mladých kamerunských karmelitánů - bratrů Martiala a Jean Baptiste. Je tu přítomno mnoho kněží, kteří koncelebrovali s místním arcibiskupem (Yaoundé). Zní tu mnoho modliteb, mnoho krásných písní, liturgie je velice živá. Odpoledne jdu navštívit sestry karmelitky. V Kamerunu mají tři kláštery, v tomto klášteře v Yaoundé žije několika italských a kamerunských řeholnic. Zdržuji se u nich několika hodin, představuji jim naši misi ve Středoafrické republice a dlouze jim vyprávím o loňské papežově návštěvě v Bangui. SAR je jednou z mála zemí na světě, kde nežijí žádné klauzurované řeholnice. Modlíme se a doufáme, aby byl dříve či později v SAR vybudován klášter karmelitek, protože tyto ženy jsou plné Boží přítomnosti, plné lidskosti.

V pondělí v 6 hodin ráno vyrážím na cestu domů, kolem 17. hodiny - po zdolání 750 km - přijíždím do Bouar, kde strávím noc a na druhý den zas pokračuji dál. Volím rychlejší přímou cestu, díky které ušetřím 150 km. Jedu ale trochu se strachem, protože před několika dny tu uvízl otec Anastasio, když jeho auto dostalo smyk a zůstalo trčet na mostě částí auta mimo vozovku... Díky Bohu ale tento zrádný úsek překonávám v pořádku a přijíždím v 11.30 konečně domů do Bozoum.

A tady je ukázka, jak zdárně pokračuje práce na rekonstrukci kostela, kde jsme ve čtvrtek osadili první ze tří nosníků, dlouhých 31 metrů. Zde je video: https://www.dropbox.com/s/78puqotf6aqlmc8/luglio%201%20HD.mp4?dl=0











sobota 16. července 2016

Ženy a jejich poslání






Ženy a jejich poslání

Minulou neděli, 10. července, jsme slavnostně zakončili školní rok vzdělávacího Centra pro ženy "Kana" v Bozoum. Toto Centrum jsme otevřeli před několika lety, abychom ženám poskytli šanci dovzdělat se (během 3 roků) v několika oblastech: v matematice, francouzštině, péči o děti, hygieně, šití, vaření, správných stravovacích návycích, vyšívání...
O toto vzdělávání je velký zájem. Ve středoafrické společnosti je žena srdcem domova a rodiny, ale její role je často nedoceňovaná. Prakticky všechna péče o rodinu leží na ní. A bohužel - děvčata většinou vůbec nemají šanci studovat. Často stráví jen pár roků na prvním stupni základní školy a pak skončí, protože se musí začít starat o své mladší sourozence a domácnost.
A proto jsme otevřeli toto centrum, ze kterého vychází mnoho dívek a žen dobře vyškolených, což jim umožňuje např. začít se angažovat v drobném podnikání. Získají tím určitou míru nezávislosti a dokáží se kvalitněji postarat o své děti a rodinu.
Toto centrum jsme nazvali "Kana", jako připomínku biblického místa, na kterém Marie žádala Ježíše o uskutečnění prvního zázraku, ke kterému pak na její přímluvu skutečně došlo. Činnost Centra finančně podporuje česká organizace http://www.siriri.org/.

Ve středu jsem se vydal na cestu do Kamerunu, vzdáleného tisíc kilometrů. Úsek Bozoum - Bouar jsem absolvoval po znovuobnovené trase, otevřené nyní nově po dvanácti letech...! Cestou mě provázela různá dobrodružství, např. jsme vyprošťovali auto z bahna, ale nakonec jsem do cíle dorazil a teď jsem v Yaounde, u našich karmelitánských spolubratrů.














neděle 10. července 2016

A je tu zubař! A nejen to!








A je tu zubař! A nejen to!
Již před několika lety jsme otevřeli zubní ordinaci v Bozoum, a to díky sdružení Přátelé Středoafrické republiky. Různí zubaři se tu vystřídali na různě dlouhá období, investovali jsme do mladého zdravotního bratra, rodáka z hlavního města Bangui. Podpořili jsme jeho studium a získání praxe. Byl tu s námi až do října 2013, kdy se rozhodl odejít, protože se bál, že se situace v zemi bude stále zhoršovat.
Od té doby byla zubní ordinace zavřená. Ale v těchto dnech jsme ji zase mohli otevřít. V Bouar, který je vzdálený 250 km, je italský dobrovolník Alberto Fariselli, který pracuje na jiné misii. Pozvali jsme ho do Bozoum a celý týden tu trhal zuby, vrtal kazy, připravoval protézy... mnoho lidí z toho bylo nadšených, také proto, že nejbližší zubař je v Bangui, což je od nás 400 km daleko...
V těchto dnech stále pokračují práce na kostele. Připravili jsme velký rozponový nosník přes šířku celého presbytáře: více než 31 metrů douhý! Pro tuto chvíli je jedna část připravena a doufáme, že příští týden ho osadíme.
Myslím, že si možná pamatujete Hyppolita, chlapce z Bozoum, který byl paralyzován od pasu dolů po úraze ve škole. Asi rok žije v Itálii, v Savone, kde se léčí a jeho stav je průběžně sledován. Zde jsou poslední zprávy od Emanuely, jedné maminky ze Savony, která přijala našeho Hyppolita do své rodiny:

"...píšu aspoň pár řádků ještě před tím, než odejdu na mši do kostela sv. Petra. Hyppolitovi se daří velmi dobře, jistê i proto, že ho všichni mají rádi. Pokračuje v trénování šermu i v průběhu června, ale teď v červenci si udělá letní prázdninovou pauzu. Ve škole mu to šlo dobře: ve zkoušce z italštiny obstál se 100 body z celkových max. 100 bodů. Je chválen pro své dobré vychování, zdvořilost a inteligenci. Učitelé požádali o nějakou dokumentaci k jeho vzdělání, aby věděli, kam ho mohou zařadit v příštím školním roce, během kterého bude navštěvovat večerní školu, protože je už plnoletý a nemůže být začleněn do základní školy. Během léta mu jedna kamarádka bude dávat hodiny matematiky, s Alessandrou budou procvičovat italskou gramatiku. Po zdravotní stránce se vyvíjí dobře: od října už nemá horečky a tím hodně zesílil. V nemocnici Santa Corona dnes v dopoledních hodinách rozhodli o 15-ti denní hospitalizaci, je naplánovaná už několik měsíců. Je třeba udělat konkrétnější vyšetření o stavu močových cest, držení těla, a kvůli zjištění, jaké rehabilitační pomůcky bude potřebovat. V první řadě to bude invalidní vozík, protože ten jeho dosavadní už je velmi malý. Dnes byl poprvné plavat v moři ... A objevovil, že voda je slaná.
Řekla bych, že se dokonale aklimatizoval, potřeboval by nějakého kamaráda svého věku, ale tím, že nechodí do školy, tak je to trochu obtížné. A pohybuje-li se mezi tělocvičnou, školou, pláží a vším dalším, tak doufáme, že si najde přátele i mimo rodinu. Brzy nashledanou, Emanuela

Poděkování celé rodině (otci Fiorenzo, matce Emanuele a dětem Alessandře a Daniele), nové italské rodině Hyppolita!












sobota 2. července 2016

Svatba a vitráže










Svatba a vitráže
Týden začínáme nedělní svatbou. Při mši v 8.30 hodin, vstoupí Celestin s Evelyne (konečně) do manželství. Podle tradice přichází nevěsta trochu později, ale je omluvena, protože všechno potřebuje svůj čas - obléknout si krásné bílé šaty se závojem, navléknout rukavice, do ruky kytici atd...
V průběhu týdne u nás probíhají různá setkání, např. účastníků hnutí charismatické obnovy. Pátek se tu sejde také dvacet zástupců Charity a CRS (Charita z USA), aby vyhodnotili velmi zajímavý projekt, který podporuje a učí malá družstva a drobné podnikatele formou mikro kreditů ukládat si peníze a zas investovat.
Práce na rekonstrukci kostela pokračují. Zahájili jsme omítání stěn a připravujeme trámy na stavbu krovu, pomalu s místními zedníky pokračujeme a někdy probíhají telefonické odborné konzultace s přáteli po celém světě, kdy žádáme o rady...
Za několik týdnů by měly dorazit vitráže, pak začneme osazovat v nové části kostela okna...
Dobrá práce!