sobota 28. května 2016

Roky a roky ...



La porta di una casa a Tataley
La porte d'une maison à Tataley
Roky a roky ...
V pondělí ráno, po zorganizování prací kolem stavby kostela, odjíždím směr Bocaranga, města asi 125 km vzdáleného, kam se dostanu po "pouhých" třech hodinách jízdy. Tady se pozdravím se sestrou Renatou Dutto, která odjíždí do Itálie po mnoha letech služby v SAR jako porodní asistentka a zdravotní sestra odpovědná 48 let za podvyživené a nevidomé v Ngaundaye!
U stolu sedím s kapucíny z misie: otec Cipriano je v Africe 56 let, otec Valentino 54 let... Spolu se sestrou Renatou odsloužili 158 let ve Středoafrické republice! Klobouk dolů...!
V časném odpoledni se vracím po silnicích (silnice je silné slovo) směrem na Ndim.
Jedu sem, protože tu je už pár měsíců situace velmi napjatá. Některé ozbrojené skupiny se reorganizují a vytvářejí nebezpečné aliance pod lhostejným pohledem Modrých přileb a v nepřítomnosti státních orgánů. V posledních týdnech napětí stoupá mezi skupinami ex-Séléka v Koui, na což reagují antibalaka, kteří často využívají nepokojů k napadání populace Mbororo (kočovníků, kteří chovají dobytek) a kradou jim zvířata.
Napětí v posledních dnech vypadá takto: asi 200 kočovníků Mbororo uprchlo do misie, ale díky Bohu jsme byli schopni povolat k zásahu Modré přilby, které dorazily a vzaly Mbororo pod svou ochranou.
V Ndim se zdravím s otcem Robertem, polským kapucínem, který dělá mnoho práce, aby se zabránilo tragédii, dále se sestrami, se starostkou (statečná žena!), s velitelem Modrých přileb, a co je nejdůležitější, s rodinami Mbororo. Diskutujeme s nimi a snažíme se udržet v nich naději k životu.
V úterý se vracím do Bozoum, právě včas, abych se pozdravil s otcem Norbertem, který odjíždí na dovolenou do Itálie.
Ve čtvrtek dopoledne jedu s otcem Enricem do Kosso, malé vesnice 8 km od Bozoum (8 km znamená 40 minut jízdy autem...). Zde díky štědrosti několika přátel začínáme výstavbu základní školy pro asi 230 žáků, kteří nyní navštěvují třídy v chýších ze slámy a dřeva ... Zkrátka jdeme dál...!


Sr Christina e Sr Renata Dutto

la strada tra Bocaranga e Ndim
La route entre Bocarnga et Ndim

Ndim: sr Mediatrice e il sindaco
Ndim: sr Médiatrice et Mme le Maire

Caschi Blu a Ndim









Alunni della scuola di Kosso
Elèves de l'école de Kosso

I lavori proseguono a Bozoum







pondělí 23. května 2016

Stavět ...






Stavět ...
Tento týden tady v naší farnosti asi osmdesát lidí prožilo intenzivní čas na téma manželství, objevovali nebo znovu-objevovali krásu a milost této svátosti; obnovou je provázel otec Marcello Bartolomei.
Zde je často rodinný život velmi křehký, provázejí ho různé problémy (zátěž věna, chudoba, nedostatek vzájemného poznání a těžkosti související se sexuální odpovědností).
Ve stejné dny tady na misii byla skupina muslimů (většinou ženy) kvůli semináři o zemědělství. Mnozí z nich byli spíše zvyklí na obchodování nebo chov zvířat, ale válka jim všechno změnila.
Práce na rekonstrukci kostela pokračují docela dobře...
Ve čtvrtek odpoledne jsem se chystal k odjezdu do Bouar, ale začalo pršet: běžná bouřka, ale cesty se staly nepoužitelné. Odjel jsem proto až v pátek. Ve 4 ráno jsem vyjel, v 8:30 jsem byl o 250 km dál, v Bouar. Absolvoval jsem setkání s různými komunitami, s lidmi z Charity. A před odjezdem, což bylo v sobotu dopoledne, jsem se setkal s lidmi pracujícími ve zdravotnictví. Shromáždili se kvůli školení o AIDS, při kterém pomáhal dobrovolník, specialista z Itálie. Krátce jsem se s nimi setkal, abych představil projekt, který je financovaný Českou republikou. Umožňuje pomoc těhotným ženám (těhotenské návštěvy, porody a nouzové postupy), podvyživeným, zdravotně postiženým osobám a osobám s AIDS.
V sobotu odpoledne jsem odcestoval a večer jsem byl zpět v Bozoum.

Formazione sul Matrimonio
Formation Mariage

Formazione sull'Agricoltura




Piove
Il pleut

Luigina e Mario

Riunione dei responsabili dei vari servizi sanitari della Diocesi
Réunion des agents de Santé du Dopcèse.


sobota 14. května 2016

Nultý kilometr





Nultý kilometr
Tento týden se stal malý zázrak, celý týden jsem byl tady doma, v Bozoum, nikam jsem tentokrát neodcestoval!
To se mi už hodně dlouho nepodařilo, tak to byla velká radost! 
V neděli k nám na misii přijelo našich 7 karmelitánských "nováčků". Normálně žijí v blízkosti St. Elia, blízko Bouar, ale teď jsou na týden tady s námi. Je povzbuzující vidět skupinu mladých mužů, kteří se modlí a pracují. Jíst s nimi u společného stolu a užívat si s nimi spoustu legrace!
Tento týden jsem měl také dost času věnovat se farnosti, dokončit zkoušky z katechismus a pokračovat na stavebních pracích kolem přestavby kostela. Práce zdárně postupuje, i když pomalu. Důvodem je jednak moje častá nepřítomnost, ale také absence stavbyvedoucích, geometrů, zedníků, jak jsou Alessio Vada a Enrico Massone... Přesto jsme v pondělí začali na pracích uvnitř kostela a došlo i na demolici části presbytáře. Začali jsme stavět zeď, která bude sousedit se sakristií a bude tvořit zadní stranu presbytáře.
Kopání je ale skoro jako provádět archeologický výzkum! Nacházíme různé kameny, cihly a dokonce i kovové pásky ze starých sudů, které se zřejmě dříve používaly jako výztuž do železobetonu... Parta zedníků, složená z tuctu chlapů, tvrdě pracuje, tak doufám, že za měsíc bychom tuto fázi mohli dokončit. 
Během měsíce by měla dorazit skla pro výrobu vitráží. A také doufám, že by třeba mohli přijet pomoct nějací zedníci nebo dobrovolníci, aby nám pomohli... Neznáte náhodou někoho???




 












pondělí 9. května 2016

Křtiny!




Le "danseuses" preparano i fiori per la liturgia


Křtiny!
Pro farnost, pro křesťanské společenství, je křest velký dar. Pokud je ještě k tomu místo křtu jednoho křtů hned 160, pak je to řeka milosti! Neděle 1. května je velký den křtů.
Obvykle křtíme o Velikonocích, ale tento rok byly příliš brzy a katechumeni nebyli ještě připraveni. Takže... měsíc trpělivosti, měsíc katechismu na víc, jehož výuka zesílila a na konec závěrečné zkoušky.
Při těchto zkouškách jsem chtěl být přítomen, abych viděl každého z čekatelů na křest a především jsem se snažil zjistit, jestli jsou dobře "připraveni" přijmout tento dar. Pár otázek z katechismu, a pak otázky typu: "Kdo je Ježíš pro tebe"; "Při čtení evangelia, co je ti nejbližší?" ...
A neděle je velký den. Slavíme venku, protože v kostele by bylo málo místa. Ministranti, zpěváci, tanečnice, katechumeni a spousta lidí. Všichni jsme zde, abychom oslavili tento okamžik milosti.
Pro farnost, pro křesťanské společenství je křest velký dar. Ale také velká zodpovědnost: noví křesťané by měli nalézt komunitu, místo, kde je dobré žít a sdílet víru, kde můžete najít příklad, jak být věrný a velkorysý, kde si můžete vychutnat krásu a radost "wa-Christ", být křesťan, jak se říká v sangu, národním jazyce Středoafrické republiky.
V pondělí ráno v šest hodin slavíme několik svateb ... tak trochu "tajně", abychom se vyhnuli příliš mnoha výdajům, které s touto událostí bývají spojené. Ty čtyři páry, které se berou, i když u toho není moc parády za spoustu peněz, vědí, že manželství je dar a láska muže a ženy potřebuje sílu a Boží požehnání.
V pondělí odjíždím do Bangui kvůli několika schůzkám a vracím se ve středu, právě včas na slavnost Nanebevstoupení, kterou zde slavíme ve čtvrtek.



Sr Lydie e Sr Annita preparano l'altare


P.Enrico

Soeur Christine







da guardare con attenzione...
à regarder avec beaucoup d'attention