Po Bozoum nyní Bangassou v přímém přenosu: Pozdrav z Indie číslo 1

I nuovi battezzati di Pasqua
les nouveaux baptisés de Paques

Corale di Bozoum

Pozdrav z Indie číslo 1

Zde je osm hodin dopoledne, ale ve Středoafrické republice a v Evropě je půl třetí ráno! To "zde" to je jižní Indie, Kerala, krásný kraj na mořském břehu, kde se zrodila a kde má sídlo Kongregace CMC (Kongregace Matky Karmelu), což je první indická kongregace založená před 150 lety sv. Cyriakem Chavara (první indický světec) a otcem Leopoldem Beccaro, karmelitánem, který se později vrátil do Itálie, kde založil klášter v Arenzanu.

Jsem tu spolu s otcem Mesminem (představeným kláštera v Bangui), abychom návštívili indické sestry s nimiž pracujeme dlouhá léta ve Středoafrické republice v semináři v Yole.

Do Bangui jsem dorazil v pondělí (velikonoční pondělí) po krásných oslavách Velikonoc. Během vigílie na Bílou sobotu jsme v Bozoum pokřtili 22 dětí.

V úterý vyjíždíme z Bangui s asi hodinovým zpožděním. Město se připravuje na oslavu začátku funkčního období nového prezidenta, a tak tu jsou delegace z dalších zemí. I přes zpoždění stíháme v Nairobi let do Bombaje (Mumbaj), kam jsme dorazili v 5.30 ráno (i když pro nás je ve skutečnosti půlnoci). Velké letiště, velmi pěkné. Procházíme filtrem imigračních úředníků (kteří nad naším vízem, vydaným v Kongu indickým velvyslanectvím, trochu zvedají obočí...), vyzvedneme si kufry a pokračujeme dalším letem. V 11.30 jsme konečně v Cochin, v hlavním městě Keraly v jižní Indii.

Zde se setkáváme se sestrou Anil (která pracovala mnoho let v Bouar) a s matkou provinční představenou, která nás doprovází do Angamaly, kde jsme přivítáni spoustou náhrdelníků a květin od komunity.

Sprcha, rychlý oběd, a okamžitě odjíždíme na sever se sestrou Catherine (která pracuje v Itálii v Arenzanu) a se sestrou Payton (která pracovala ve Středoafrické republice více než 24 let!). Je to cesta téměř sedmihodinová, na frekventovaných silnicích, kde mám pocit, že se spíše potřebuje klakson než palivo!!! Jedná se o kontinuální předjíždění, s levostranným řízením, a kontinuální troubení, aby se dalo dostat dopředu.

Na cestě obdivujeme výhled, a předjíždíme mnoho... slonů! Dnes je hinduistický svátek a je tu hodně procesí s těmito nádhernými zvířaty.

Ve 21.30 dojedeme do Nadavayal, což je město v horách, kde je teplota mnohem lepší. Tady jsme zase přivítáni (náhrdelníky, písněmi a květinami) komunitou sestry Catherine. Po večeři jsme si konečně mohli jít odpočinout.

Druhý den jsme navštívili klášter, domov pro sirotky a velkou školu. V odpoledních hodinách nás švagr sestry Catherine vyzvedl a doprovází nás během návštěvy jeskyně, kde jsou pozůstatky doby bronzové. A pak jedeme nejprve do domu sestry, a pak do domu rodičů sestry Catherine, kde najdeme celou rodinu. I zde velkolepé přijetí! Nádherná rodina, velmi jednotná, s velkou touhou růst (mnoho dětí pracuje v zahraničí, včetně Keni, Spojených států amerických, Dubaje...). Hodně, hodně víry (Kerala je stát, kde žije nejvíce křesťanů) a mnoho lidského tepla: co se nevyřeší místním jazykem (mluví se tu malajálamsky a trochu anglicky), tam je pak třeba mluvit úsměvy, které nepotřebují tlumočníky! A velmi dobré jídlo, s pikantními a zajímavými chutěmi. A při každé chvilce u někoho doma... se něco jí!

V pátek po dalších návštěvách pokračujeme v cestě, abychom dojeli do Thiruvampady, kam se dá dojet horskou silnici (9 velkých zatáček, které překonaly výškový rozdíl téměř 1000 metrů). Ale to je další epizoda... o které vás budeme aktuálně informovat co nejdříve!