sobota 9. dubna 2016

Pozdrav z Indie č. 2



le nipotine di sr Anil
les nièces de sr Anil


Pozdrav z Indie č. 2

Sobota 2. dubna
Dnes slaví dvanáct sester řádu CMC 25 let slibu řeholního života a dalších deset sester padesáté výročí (života v řádu). Večer před tím sestry připravily malé představení s kapelou! Krásné tance, s krásnou tradiční indickou hudbou. Oslavy výročí řeholních slibů je významnou příležitostí k poděkování Bohu za dar tolika mladých životů. Biskup, který předsedá slavení, je velmi přívětivý.
Po výborném obědě s oslavenkyněmi a jejich příbuznými jedeme do Cochinu. Zastavujeme se v Thrissuru, kde žila první světice jejich společenství, sestra Eufrasia, která vedla mystický život a život hluboké modlitby.

Neděle 3. dubna
Den návštěv v rodinách sester, kteří žily a žijí ve Středoafrické republice. Jsou to velmi soudržné rodiny a velmi zbožné. V každé rodině nás žádají, abychom se na chvíli pomodlili v pokoji, kde mají náboženské symboly. Začínáme návštěvou hrobu sestry Vincenty (v Karnukutty). Byla několik let ve Středoafrické republice: žena velké moudrosti a modliteb. Pak jedeme k rodině sestry Anil (kde mají tři nádherné děti), pak k rodině sestry Paulsy a k rodině sestry Payton. V každém domě jsme přivítáni velmi vřele a stoly plnými jídla! V odpoledních hodinách pokračujeme v návštěvách rodin u sestry Julitty (před několika lety se ze Středoafrické republiky vrátila; vždy prostá a klidná) a končíme v klášteře, kde najdeme sestru Divyu, také "veteránku" ze Středoafrické republiky.

Pondělí 4. dubna
V dopoledních hodinách jedeme do Ernakulamu, starobylého centra města Cochin, kde navštívíme katedrálu a krásný kostel zasvěcený svatému Jiří (jednomu ze svatých "hitparády" v Kerale, spolu se sv. Josefem a sv. Tomášem). Také trochu nakupujeme v obchodech, které jsou pastvou pro oči, samé nádherné barvy! Po obědě rychle navštěvuji továrnu na zpracování rýže a zařízení na výrobu bioplynu.
Po návratu do Angamaly navštěvujeme otce Jacoba, který pracoval mnoho let ve Středoafrické republice. Po návštěvě noviciátu v Kalady s ním odjíždíme kolem čtvrté do hor a kolem 19.30 dorážíme do kláštera Chiturapuram ve výšce více než 1500 metrů, kde je krásně čerstvý vzduch.

Úterý 5. dubna
Dnes navštívíme oblast, která je jak vykobercovaná čajovými plantážemi. A jsou tu kopce, které nabízejí krásný výhled, s rostlinami a zelení všude kolem. Jsou tu také přehrady a dokonce se můžeme svézt na slonu! Hodně se kýve, a do kopce... no lepší se mu jde z kopce!!! Nakonec jsme slony odměnili kukuřicí a několika ananasy (z nichž velmi inteligentně pozře nejprve ovoce, a pak listy), jemně bere vše svým chobotem! Ve večerních hodinách se dostáváme do Aluva, kde je generální dům sester CMC: po úžasném přivítání a po vydatné večeři, se setkáváme s Radou řádu, abychom diskutovali o otevření druhého domu ve střední Africe, na Karmelu v Bangui.

Středa 6. dubna
Po krátké noci, slavíme mši v syrsko-malabarském ritu. Velmi pěkný obřad s mnoha zpěvy. Nerozumíme mnoho, ale u nějakého toho "amen" se můžeme připojit! Jakmile bohoslužby skončí, vydáváme se na jih, směrem na Changanassery. Zde žije v domě darovaném místním dobrodincem bývalá generální Matka predstavena sestra Santa. Po něčem dobrém k snědku (a to tu nikdy nechybí!) jedeme společně na projížďku člunem po jezeru Vambanat, které je obrovské rozlohy, a modř jeho vody splývá s modří nebe, vše v krásném prostředí kokosových palem.
Pak vyrazíme na oběd do provinčního domu v Changanassery, kde navštívíme rodiče sestry Vandany a vracíme se do Angamaly (zastavujeme v obchodě, abychom koupili látky pro skupinu ministrantů z Bozoum). Po večeři jsme si se sestrami Anil, Payton a Paulsy dobře zahráli karty (Uno)!

Čtvrtek 7. dubna
Dnes odjíždíme. Po mši a snídani tedy musíme vyrazit. Moc se nám nechce, jsme trochu smutní! Zažili jsme tu výjimečné přijetí a především možnost poznat trochu z tohoto úžasného světa, kterým je Kerala a Indie, kongregace sester CMC a také společenství s našimi spolubratry karmelitány; to vše nás vede k díkům Pánu za tyto dary!
Kolem poledne odjedeme z Cochinu do Mumbaje (Bombaje). Zde vlastní bratr sestry Pauly hotel (Grand Hotel) a nechá nás z letiště dopravit do hotelu. Po chvilce odpočinku se vydáme na prohlídku města. Je působivé vidět provoz v ulicích, budovy a mrakodrapy ve výstavbě. Je tu vidět také spousta bídy a utrpení, které jsme v Kerale neviděli, tady jsou nápadné kontrasty. Poté, co jsme viděli "Bránu Indie" (oblouk postavený v roce 1911 při příležitosti návštěvy krále Jiřího V.) se vracíme, ale trvá to dlouho, protože všude tu vládne permanentní dopravní zácpa!
Po večeři odjíždíme na letiště, ale tady na nás čeká překvapení: otec Mesmin nemůže odletět, protože nemá tranzitní vízum do Francie! Naštěstí se dovolám do hotelu a z něj přijedou vyzvednout otce Mesmina, zatímco v Arenzanu pracují na tom, aby mohl odletět druhý den jinou cestou ...
Odlétám tedy sám a po více než devíti hodinách letu jsem v Paříži, právě v čas, abych stihl let do Bangui, kam jsem přiletěl v pátek večer, spolu s otcem Anastasiem (který se ke mně připojuje v Paříži).
Děkuji, Indie. Díky, Keralo. Krásná země, milí lidé, dobré jídlo!





le suore che festeggiano 50 anni di vita religiosa

la noce moscata
la noix de Mouscade

cattedrale siro malabarica a Ernakulam

St George, Ernakulam

il succo della canna da zucchero
le jus de la canne à sucre


plantations de thé







Gateway of India, Mumbay

Mumbai