pondělí 16. března 2015

Život je dlouhá cesta...






Život je dlouhá cesta...

Omlouvám se za zpoždění, ale jsem již několik dní na cestách... Týden začal špatnou zprávou: O. Renato, 62 letý karmelitánský misionář, působil ve městě Baoro. Před třemi týdny přijel do Itálie kvůli špatnému zdravotnímu stavu, který se v těchto dnech ještě zhoršil a O. Renato náhle po velmi krátké nemoc (pravděpodobně leukémii) v 9 večer v nemocnici ve Veroně zemřel. 
V úterý v půl čtvrté ráno vyrážím z Bozoum do Bangui spolu s Mauriziem a Paolem, kteří dokončili svou práci v SAR. Odlétáme letadlem v 18:00 do Paříže, kam přilétáme druhý den ráno. Ve středu kolem poledne přijíždím do Turína, ve dvě hodiny odpoledne jsem v Cuneo, kde překvapuji svou sestru a maminku, kteří mě tam nečekali. 
Ve čtvrtek odjíždím do Arenzana, abych se pomodlil u rakve O. Renata, kterého jsem znal od roku 1974... a jehož náhlá smrt je příležitostí k několika vzpomínkám na jeho život a jeho osobu. Náruživý pracant, s charakterem plachého ale i drsného člověka, tvrdě pracoval zejména ve vesnicích okolo měst Bozoum a Baoro. Veliký stavitel, který po sobě zanechal otisk v Bossemptelé, Baoru, Bozoum, Yolé, St. Elie a na Karmelu v Bangui. 
Před slavením obřadu se v sakristii setkávám se čtyřicítkou kněží (mnoho karmelitánů, ale také několik kapucínských a betaramitských misionářu), a Mons. Agostinem Delfinem, emeritním biskupem z Berberati, který na misiích O. Renata přijímal v roce 1979. Obřadu se účastní celá rodina O. Renata: 92 letá maminka (úžasná ve své víře a důstojnosti), jeho bratři a sestry. Je zde také mnoho lidí, kteří poznali O. Renata na misiích a pracovalo zde s ním. 
Obřad je velmi intenzivní a klidný. Během svatého přijímání zpíváme píseň v sangu jako poděkování Bohu za dar O. Renata ve Středoafrické Republice. 
Po obřadu pokračujeme na hřbitov v Arenzanu, kde bude O. Renato odpočívat se svými karmelitánskými spolubratry. 
V půl páté odlétám do Německa. V pátek jsem ve Würzburgu, kde má sdružení "Pomoc církvi v nouzi" naplánovaný kongres. Jsem pozván k účasti na kulatém stolu, kde sedím s nigerijským biskupem, dámou z Egypta a jedním pánem z Pákistánu, kde představujeme situace v některých zemích (včetně SAR), ve kterých býti křesťanem je často nebezpečné... 
V sobotu odjíždím do Prahy, kde se večer scházím s přáteli ze společnosti SIRIRI, která již několik let podporuje naše projekty a s kterou rozjíždíme nový projekt s našimi studenty z Lycée (drůbeží farma a financování dalších projektů pro studenty, které dokončí studium). 
V neděli ráno jsem v Tuchoměřicích, v domě Karola Böhma - architekta, který je tvůrcem projektu Lycée St. Augustin v Bozoum. Se mnou je také O. Davide Sollami a Enrico Massone a společně probíráme jeden velmi důležitý projekt: stavbu kláštera v Bangui. Projekt, kterým chceme vytvořit místo pro náboženské a společenské aktivity, ale také může být stavebním vzorem a zároveň církevní stavbou. 
Večer se vracím do Prahy, abych se setkal s českým velvyslancem v Nigérii, který nám spolu s českou vládou moc pomohli, zvláště v oblasti školství a zdravotnictví. 
Pondělí ráno využívám k malé procházce po tomto krásném městě. V devět hodin slavím mši svatou a k Pražskému Jezulátku se modlím za misii a za všechny lidi, které znám. 
Před polednem jsem již na letišti odkud odlétám do Paříže a v úterý do Bangui. 
Ve čtvrtek chystáme obřad s biskupem z Bouaru, s misionáři a s křesťany z Baora, abychom společně vzpomněli a modlili se spojeni vírou a středoafrickou atmosférou, za O. Renata.





p.Renato