Nairobi, Paříž, Řím, Neapol, Arenzano a nemocnice ...
V
sobotu 22. listopadu jsem byl ještě v Nairobi. V odpoledních hodinách
jsem šel pozdravit otce Fogliacca, který mě vzal na návštěvu do Charity
Cottolengo: zázrak milosrdné lásky! Velmi pěkný dům, kam přijímají děti
od 3 měsíců do 20 let, kteří mají AIDS nebo těžké zdravotní postižení.
Krásné děti, které si nic dvakrát nerozmýšlejí a rovnou ti skočí do
náruče nebo běží za otcem a dožadují se SWEET (bonbónů)...
Asi
v jedenáct hodin večer jsem nasedal do letadla do Paříže, kam jsem
přiletěl po více než osmi hodinách letu. A tady odtud posledním letem do
Říma, kam jsem dotazil kolem jedné hodiny odpoledne.
Po
té, co jsme odložili kufry, jdeme já a otec Davide do chrámu svatého
Petra. V dopoledních hodinách tu proběhla kanonizace několika světců,
mezi nimiž byli otec Chavara, zakladatel indických sester CMC (první
indická kongregace založená v roce 1866) a ještě jedna ze sester. Máme
tedy možnost pozdravit a vidět mnoho indických sester (z nichž některé
pracují s námi v Arenzanu, jiné v Německu, další v Tanzanii).
Ve
večerních hodinách máme možnost pozdravit se s Matkou generální
představenou těchto sester, a hlavně máme možnost poděkovat jim všem za
úžasnou práci, kterou vykonávají ve Středoafrické republice.
V
pondělí 24. jedu do Neapole navštívit dobrého přítele, který bojuje s
rakovinou. To, co z něj vyzařuje, jeho kladení si podstatných otázek, a
lidi, kteří jsou mu blízko se mě hluboce dotkli. Prosím i vás o modlitbu
za něj a za jeho blízké.
Ve
večerních hodinách jsem se vrátil do Říma, abych se setkal s
dalším přítelem Mauriziem Dischinem, novinářem z TV 2000. Druhý den jsem
měl příležitost pozdravit i Carla, kameramana, který byl s Mauriziem
Dischinem v Bozoum letos v červnu.
V úterý, po návštěvě přátel z italské Charity a přátel z TV 2000, si užívám návštěvu vatikánských muzeí.
A večer se vracím do Janova.
Ve středu jedu do Savony, ale nejsem ve formě... horečka stoupá, zřejmě malárie...
Nechám
se doprovodit do Cunea. Tady na pohotovosti, když jsem vyslovil, že mám
horečku a že jsem přijel z Afriky... panika. Jedna zdravotní sestra ode
mě hned udělá krok zpět... Ale samozřejmě se o mně dobře postarali. Po
té, co si ověří, že se jedná o malárii, jsem přijatý do nemocnice, kde
jsem ještě i v tuto chvíli, kdy píšu.
Je mi docela dobře a myslím, že budu propuštěn v pondělí...
Vítejte v Itálii!
PS:
Ve středu jsem takké dostal skvělou zprávu: polský vězněný otec Mathieu
a šestnáct dalších rukojmí byl osvobozeno. Otec Mathieu byl unesen 12.
října v Baboua, v naší diecézi Bouar 
Žádné komentáře:
Okomentovat