neděle 13. července 2014

Válka a mír, mír a válka…











Válka a mír, mír a válka…
Život v Bozoum pokračuje za střídání naděje a starostí. Stejně jako všude jinde v SAR…
Tento týden se zdejší biskupové shromáždili, aby připravili poselství, ve kterém odsoudili násilí, jedno jakého původu, jestli zaviněného Selekou, Antibalakou nebo někým jiným… Problémy jsou obrovské, ale je zcela nezbytné něco dělat! Vybízejí nás, abychom neztráceli naději a důvěru a "abychom dnes svědčili o boží lásce" (pro ty, kteří se chtějí s obsahem seznámit, zde je originální francouzský text : http://fr.radiovaticana.va/fr2/Articolo.asp?c=810400

Zde v Bozoum uzavíráme v těchto dnech školní rok. Rok plný rizik, ale přesto: tisíce dětí mohlo chodit do školy! Jednak v našich misijních školách, státních školách ve městě a v šedesáti dalších školách naší oblasti, mělo 15 000 žáků základních škol možnost chodit do školy, díky dvěma projektům, jedním financovaným Českou republikou (který zprostředkovala obecně prospěšná společnost SIRIRI) a druhým od UNICEFu. V jedné z našich misijních škol - v lyceu sv. Augustin - navíc působil v tomto rizikovém školním roce mladý český dobrovolník Vojtěch Bílý. 

V neděli 6. července jsme měli akci spolu s dívkami a ženami z Centra pro podporu žen KANA (projekt podporovaný českou SIRIRI), které prezentovaly (a prodávaly) práce posledních měsíců: oblečení, dětské komplety, koláče, atd.

V úterý 8. července  jsme měli poradu profesorského sboru lycea sv. Augustina, a ve čtvrtek jsme předávali vysvědčení.

V pátek byla velká oslava pro 780 dětí z mateřské a základní školy, pro jejich bratry, sestry, přátele a rodiče. Učitelé předávali vysvědčení a malé odměny pro nejlepší žáky z každé třídy. I tento rok jsme díky jednomu společenství z italského Cunea mohli financovat tyto odměny a rozdat kolem 300 sazenic ovocných stromů, které, dá-li Bůh, začnou za několik let rodit…

Nicméně minulý týden byly i problémy. V Bambari, městě dost vzdáleném od nás, nějací lidé ze Seleky zaútočili na katedrálu, kde se ukrývaly tisíce osob a zabili 20 – 30 osob. Také zde v Bozoum byla situace velmi napjatá.

V úterý odpoledne kamerunští vojáci z Misca (Africká unie) v průběhu jedné patroly zabili mladého muže, který hrál karty. Lidé se rozhořčili a odnesli mrtvé tělo k vojenské základně. Vojáci stříleli do vzduchu, aby rozezlený dav rozehnali. Při jejich návratu zpět do města jsem se s nimi setkal a snažil se je uklidnit. Ale ve stejnou dobu se jeden kamerunský voják objevil ve městě, byl zlynčován a zabit.

Večer kolem 10. hodiny bylo slyšet hodně střelby. Byli to vojáci Misca, kteří si přišli pro tělo svého kamaráda, které bylo hozené do studny a zasypáno kamením a cihlami…

Ve středu dopoledne jsem svolali naléhavou schůzku, kde jsme se snažili pochopit, co se stalo, a šli jsme navštívit rodinu zabitého muže. Společně jsme se modlili, a také jsme se modlili za zabitého vojáka a vyzvali jsme všechny, aby zachovali klid…

Napětí pomalu povoluje, ale ne zcela. Minulou noc jedna rodina, ohrožovaná Antibalakou, musela opustit svůj domek a strávit noc zde na misii.

Kéž Panna z Karmelu všechny chrání!