pondělí 21. července 2014

Další týden (ještě pořád) intenzivní!





Další týden (ještě pořád) intenzivní! 
V neděle 13. června jsme slavili svátost biřmování tady v Bozoum, a to pro více než 120 lidí. Bohužel, biskup vzhledem k věku a nemoci, nemohl přijet, a tak jsem byl pověřen udělením svátosti biřmování... 
Slavnostní mše, se zpěvem a tancem..., ale také intenzivní chvíle modlitby těchto chlapců a dívek, mladých i dospělých lidí, kteří obdrželi dar Ducha svatého. 

V těchto dnech organizujeme konec školního roku na státních školách, který mohl proběhnout díky finanční pomoci České republiky a UNICEF. Bylo možné zajistit výuku pro více než 15.000 dětí během školního roku. Dnes ráno jsem četl tato slova papeže Františka: "Velmi často se ptáme, s určitými obavami: "Jaký svět necháme našim dětem?" Možná by bylo lepší se zeptat: "Jaké děti dáme tomuto světu?". 

V úterý jsme oslavili svátek Panny Marie Karmelské, a to ve všech našich komunitách. Byl jsem na cestách (nejprve v Bouar, pak v Bangui, 1 140 km ...). 

V Bangui jsem měl možnost setkat se s uprchlíky, kteří žijí  v našem klášteře Karmel. Je jich tu více než 10.000, jsou tu od prosince 2013; tedy téměř osm měsíců života v nejistotě, ve stanech, v životních a hygienických podmínkách nesmírně obtížných... 

S nimi se snažíme přemýšlet o tom, jak by bylo možné uskutečnit návrat do jejich domovů. To je sen každého z nich, ale tvrdá realita ve čtvrtích, kde pořád panuje násilí a nebezpečí, stále přetrvává. Právě v těchto dnech byli dva lidé, kteří chtěli opravit své domovy, zabiti... Doufáme, že přijdou konkrétní opatření mezinárodních vojenských sil k zajištění klidu alespoň ve čtvrtích hlavního města. 

Cesta zpět do Bozoum je dlouhá a plná dobrodružství. U některých bariér jsou antibalaka, potkáváme kolonu dobře sto nákladních aut, která se vrací do Kamerunu, doprovázná francouzskou a rwandskou armádou. 

Ale 200 km od Bangui jsme nuceni zastavit: deště z rána zničily most: železná trubka, která odváděla vodu, byla odplavena asi o třicet metrů níže, zůstal tam jen hliněný můstek z jednoho břehu na druhý. Některá auta s velkým úsilím projíždí přejezdem, který vytvořili mladí lidé mimo původní silnici, ale to je objížďka nejméně 40 minut, a s velkým rizikem pádu. Po čtyřech hodinách čekání a zvažování možných řešení, jsem se rozhodl zkusit projet. 
Udělám kříž a s dech beroucím tempem jedu autem rychle přes most, který se skládá z vrstvy asi 3 cm asfaltu a třiceti centimetrů země... Křehký most, ale vydržel! 

Díky Bohu, že jsme pro tentokrát šťastně projeli!