čtvrtek 29. května 2014

Z Bozoum do Říma






Z Bozoum do Říma
Situace v Bozoum zůstává relativně klidná, navzdory napětí, která je stále vysoké.
Ale já jsem ještě na pár dní v Itálii. A v těchto dnech jsem byl v Římě. A nebyl jsem sám! Jel jsem se svou "mladou" maminkou (87 let...), svojí sestrou, neteří a švagrem.
Cestujeme od čtvrtečního rána 22. května. Je to první cesta letadlem pro moji mámu.
Přilétáme do Římě kolem 14.00, a poté, co se ubytujeme, nechám rodinu v klidu, a jdu rovnou na dvě schůzky. První: s italskou Charitou, a druhou s Mauriziem Dischino, Gabriellou, Františkem a přáteli z TV 2000: scházíme se poté, co jsme se v poslední době mnohokrát viděli jen přes obrazovku...
V pátek, zatímco moje rodina navštívila baziliku sv. Petra, setkávám se v dešti s Martou Petrosillo z organizace "Pomoc církvi v nouzi", což je organizace, která intenzivně pracuje pro křesťany v nouzi a za náboženskou svobodu.
Společně jsme šli navštívit delegaci Evropské unie u Svatého stolce, kde se setkáváme s některými z deseti velvyslanců EU, kterým představím situaci v Bozoum v průběhu posledního roku. Zajímavé je vidět tyto velvyslance, jak soustředěně naslouchají, dělají si poznámky a kladou otázky. Doufáme také, že to bude k užitku, aby lidé pochopili, jak vážná je situace, a pak dělali kroky pro konkrétní akce.
Po těchto jednáních jdeme do sídla organizace Pomoci církvi v nouzi, kde poskytuji rozhovor. Odtud jdu pak na návštěvu Papežské rady pro spravedlnost a mír, kde jsem potkat přátele, a dokonce i předsedu Rady kardinála Turksona (...a vyslovil jsem pozvání, aby přijel do Středoafrické republiky, neřekl ne.) Pak ještě schůzka na Caritas Internationalis.
A konečně uzavírám den s Komunitou Sant'Egidio, která rovněž hledá řešení situace ve Střední Africe. A třešničkou na dortu je setkání s partou "jinak" mladých, se staršími přáteli, kteří se v posledních měsících také modlili a angažovali se pro Bozoum a pro Středoafrickou republiku.
V sobotu ráno začneme den ve vatikánském podzemí, v blízkosti hrobu Petra. Slavil jsem tam eucharistii, v kapli, kde je starobylá freska Panny Marie. V této kapli je hrob kardinála Berana, pražského arcibiskupa, který byl po válce vězněn komunistickým režimem; a myšlenky a modlitby zalétají na území České republiky, která dělá tolik pro Střední Afriku.
Po mši svaté navštívíme vatikánská muzea, které jsou pokladnicí: obrazy, sochy, fresky, tapisérie: hymnus na krásu...
V odpoledních hodinách vyrážíme na zpáteční cestu do Cuneo.
A 27. května slavím narozeniny a 25. výročí kněžského svěcení: malý svátek a velká vděčnost za dary Boží milosti.










pondělí 12. května 2014

Živě ze setkání provinční kapituly




Živě ze setkání provinční kapituly
Jsem v Bocca di Magra , na hranici mezi Ligurií a Toskánskem. S výhledem na moře a na Apuánské Alpy… je tu také krásný park s květinami. Sešla se tu hodně dobrá mezinárodní skupina dvaceti spolubratrů z našich klášterů v italské Ligurii, v České republice a ve Středoafrické republice.
Bratrství, spousta radosti a dost času na modlitbu a diskuse.
Kapitula se koná každé tři roky, je to čas na ověření chodu provincie a čas rozlišování v životě provincie.
Začíná se volbou provinčního představeného a jeho rady, což jsou čtyři otcové (kněží). Spolu s provinciálem jsou odpovědní za rozhodnutí pro celou provincii.
Kapitula bude pokračovat příští týden zprávami o každé komunitě a o nejdůležitějších institucích (formace a misie), a to s cílem poskytnout určité vodítko pro příští tři roky.
V sobotu a neděli, aby se různí otcové dostali zpět do svých komunit kvůli svěcení neděle, je kapitula pozastavena, a bude pokračovat zase v pondělí.
Tak jsem využil příležitosti a zajel jsem do Florencie spolu s dalšími dvěma otci ze Středoafrické republiky, s o. Mauricem a o. Arlandem.
Dotkla se nás krása, které je ve Florencii všude hojnost – v průběhu staletí zde vyrostl Dóm, Giottova zvonice (kolik kroků!), baptisterium, Piazza della Signoria (Náměstí Signorie).
Jak nemyslet na krásu, kterou Bůh obdařil svět a na muže a ženy, žijící na této Zemi?