neděle 27. dubna 2014

Velikonoce, Praha atd.



Cuneo e le sue montagne
Cuneo, ma ville, et ses montagnes




Velikonoce, Praha atd.

Slavil jsem velikonoční vigílii ve farnosti, v Cuneu. Myšlenkami jsem v Bozoum.
S těmito slovy papeže Františka v srdci :
"Pokud si myslíme, že se věci nezmění, vzpomeňme si, že Ježíš Kristus zvítězil nad hříchem a smrtí a je plný moci. Ježíš Kristus skutečně žije. Jeho vzkříšení není minulostí; je životní silou, která pronikla do světa. Je pravda, že mnohokrát se zdá, že Bůh neexistuje: vidíme nespravedlnost, bezbožnost, lhostejnost a krutost, které se neumenšují. Každý den se na světě rodí krása, která povstává proměněná dramatem dějin. To je moc vzkříšení. Vzkříšení Krista na každém místě plodí zárodky tohoto nového světa, protože již proniklo do skrytého děje tohoto příběhu, a protože Ježíš nebyl vzkříšen nadarmo."

V úterý odjíždím do Prahy na setkání s bratry, kteří tam žijí a pracují při poutním kostele Pražského Jezulátka. Zde jsem se modlil a svěřil Bohu všechny: přátele a (možná) i nepřátele!
V Praze jsem poděkoval o.p.s. SIRIRI, která nám hodně pomáhá a setkal se s dobrovolníky z této organizace. Kromě podpory střední školy Saint Augustine v Bozoum, centra pro sirotky Arc en Ciel, zdravotní péči pro postižené atd., se nám se SIRIRI v letošním roce podařilo zapojit také Ministerstvo zahraničních věcí, které dalo finanční prostředky pro školy ve městě Bozoum a okolí (a díky tomu jsou všechny školy otevřené, což je téměř jedinečná věc ve Středoafrické republice v letošním školním roce).
V úterý večer slavíme osmé výročí SIRIRI a já jsem představil současnou situaci v Bozoum. Setkal jsem se s mnoha přáteli a dokonce i s maminkou a bratrem Vojtěcha, mladého muže z Plzně, který žije a pracuje tento rok v Bozoum.
Ve středu dopoledne máme schůzku na ministerstvu zahraničních věcí, kde jsem prezentoval výsledky probíhajícího projektu, a pak vysvětlil situaci ve Středoafrické republice.
V odpoledních hodinách jsem na Karlově univerzitě v Praze představil Bozoum a situaci těchto měsíců asi stovce vysokoškoláků, kteří projevili velký zájem.
Večer jsem strávil doma u Karola a Ludmily Böhmových, kteří jsou už více než jen přátelé (on je architektem školy svatého Augustina a jiných děl, ona je organizátorkou těchto dnů, tlumočnicí atd.). Zde jsem potkal i pražského světícího biskupa Václava Malého a další přátele, se kterými jsem se podělil o to, co zažíváme v Bozoum.
Ve čtvrtek se vracím do Itálie. Je to dlouhá cesta. Jedu přes Rovigo a Ferraru, a pak na setkání s přáteli a karmelitkami. Dne 25. dubna jsem se pozdravil s rodinou sestry Chiary, v městečku, kde je skvěle fungující farnost, která vznikla kolem školky, a je nesena více než padesáti let modliteb, přátelství a sdílení, a funguje díky obrovskému úsilí faráře otce Antenora.
Večer přijíždím do Deserta, kde se setkám s komunitou otců a dalšími přáteli.
A pokračujeme dál...!



Pasqua a Bozoum
Paques à Bozoum

Domenica delle Palme a Bozoum
Dimanche des Rameaux à Bozoum


Serata con SIRIRI a Praga
Soirèe avec SIRIRI à Prague

Praga
Prague





AL Ministero degli Affari Esteri a Praga
Au Ministère des Affaires Etrangères à Prague








sobota 19. dubna 2014

Utrpení, smrt a vzkříšení




Buona Pasqua




Sulla tomba del p.Werenfried
Au tombeau du P.Werenfried

Utrpení, smrt a vzkříšení
V tyto dny se nacházím v Itálii, ale srdcem a myšlenkami jsem v Bozoum...
Co jsem dělal v těchto dnech ?
Byl jsem v jedné škole v San Rocco, blízko Cunea, abych tam představil Bozoum a SAR. Chlapci i dívky byli velmi pozorní a učitelé výborní. V sobotu, v předvečer Květné neděle, jsem sloužil mši v St. Pio, v jedné čtvrti Cunea. Mezi  přítomnými jsem zahlédl jednoho člověka, zdálo se mi, že ho znám. A opravdu - byl to jeden chlapec, který byl v semináři před mým odjezdem do Afriky v roce 1992. Přijel sem z Janova se svou ženou a synem!
V neděli jsem jel navštívit komunitu Turinského Karmelu, a potom jsem letěl do Frankfurtu v Německu. Přijel jsem navštívit přátele, kteří, mimo jiné, zajišťují překlad blogu do němčiny, a také proto, že je zde sídlo organizace Aid to the Church in Need (Pomoc církvi v nouzi), která dělá mnoho pro SAR v médiích a v dalších oblastech. Jde o organizaci vytvořenou géniem, odvážným holandským knězem otcem Werenfriedem. V roce 1946 si plně uvědomoval katastrofu, která postihla Německo, a začal hledat pomoc v Belgii a jinde... s odvahou rozbíjel hranice nenávisti a umožňoval tak vzkříšení! Je to organizace, která mě pozvala vysvětlit v Evropské unii situaci v SAR, a speciálně situaci v Bozoum. Díky Christine, Marcele, Evě a všem, kteří organizovali tuto cestu.
V pondělí odjíždím do Bruselu, kde strávím dva dny velmi důležitými setkáními s představiteli Evropské unie, novináři a lidmi, kteří mají zájem o SAR a naší zprostředkovatelskou práci v Bozoum.
Na Zelený čtvrtek se vracím zpátky právě včas, abych mohl slavit liturgii, kterou začíná velikonoční triduum, kdy si připomínáme dar eucharistie, kněžství a umývání nohou.
Tento týden jsem obdržel zprávy z Bozoum (ve vzdálenosti 60 km od města došlo ke srážkám a vojáci MISCA nepřijeli tvrdíce, že jim došlo palivo) a ze SAR (biskup z Bossangoy a tři kněží byli několik hodin drženi jako rukojmí rebely ze Seleky)...
Utrpení, smrt a (jak doufáme a věříme) vzkříšení...

here 2 interviews:
http://www.euractiv.com/sections/development-policy/peace-priest-car-aid-mission-victory-money-never-arrives-301657

http://www.euractiv.com/sections/development-policy/humanitarian-priest-it-easy-divide-world-armed-mobs-301658



Pirmavera tra pianura e montagna (la Bisalta)
Printemps

Torino
Turin

Alla sede della COMECE (Commmissione delle Conferenze Episcopali Europee)
à la COMECE


la Grand Place à Bruxelles


Bruxelles

Giovedì Santo
Jeudi Saint


neděle 6. dubna 2014

Připravit, pozor, start!



Aeroporto di Bangui: il campo dei rifugiati... sul bordo della pista
Aéroport de Bangui: le camp des déplacés, out juste à coté de la piste






Připravit, pozor, start!

V neděli ráno 30.3. jsem se pozdravil s mými lidmi v Bozoum, a po mši v 8:30 odjíždím do Bangui.
Na posledních 150 kilometrech překonáváme na tucet bariér, které postavili antibalaka. Já nezastavuji sice u žádné překážky, ale je znepokojující, že tu není žádná hlídka francouzské armády nebo hlídky Misca, protože toto je jediný tah, hlavní cesta spojující Bangui a Kamerun, a ještě je to významná cesta pro dopravu zásob.
Po příjezdu na 12. kilometr (což je pověstný vjezd do Bangui) potkáme francouzskou armádu, ale na silnicích je jinak jen velmi málo lidí: předchozí den zde totiž čadská armáda (která přišla do Bangui evakuovat poslední muslimy) střílela do lidí a zabila 30 až 40 civilistů!
V pondělí a úterý mám mnoho schůzek s nevládními organizacemi a agenturami OSN, naposledy jsem byl tady v hlavním městě Bangui v listopadu.
V úterý ráno jdu pozdravit své spolubratry z Karmelu: tam je teď asi 10.000 uprchlíků. Jsou zde v úkrytu a v bezpečí už od prosince. S pomocí mnoha nevládních organizací jsou životní podmínky celkem slušné: velké stany, sprchy a toalety. Ale fakt, že je zde tolik lidí (dalších 200.000 lidí, kteří uprchli do hlavního města, táboří provizorně v různých farnostech a na letišti), znamená, že situace je stále velmi napjatá.
V úterý odpoledne už sedím v letadle. Z okna je vidět uprchlický tábor na letišti, kde je minimálně 120.000 lidí ve velmi obtížných podmínkách!
Ve středu přijíždím do Janova, kde se s radostí znovu potkávám se svými spolubratry v klášteře u svaté Anny a v Arenzanu. Ve čtvrtek ráno jedu do Savony, přijíždím kolem osmé, je to překvapení. Zajdu do domu Emanuely, Marty a Alexandry, a pozdravím se zde v sangu s Hyppolitem: poskočí radostí na svém vozíku, překvapený mou přítomností! Zůstaneme chvíli spolu. Vidím, že se má dobře: na léčbu a na péči reaguje velmi dobře (a na rozmazlování rodiny a mnoho dalších lidí také). Hyppolite je chlapec z Bozoum, který se přijel v únoru do Itálie léčit.



















Con Hyppolite a Savona
Avec Hyppolite, Alessandra, Marta et Emmanuela à Savona


 

Il campo dei rifugiati al Carmel a Bangui
Le camp des déplacés au Carmel à Bangui


P.Federico
le père Fréderic