neděle 30. března 2014

Ciao Bozoum



Un albero della savana  con dei fiori strani....
Un abrbre de la brousse avec des fleurs étranges
Ciao Bozoum,
ačkoliv situace v hlavním městě Bangui je stále velmi napjatá (nejméně dvacet mrtvých v posledních dnech), v Bozoum pokračujeme v úsilí nastolit mír.

Přijel kontingent v počtu 80 až 100 kamerunských vojáku z afrických mírových sil MISCA, kteří zůstanou zde v Bozoum pro zajištění základní bezpečnosti.

Ve středu 28. března jsme měli slavnostní zahájení "soudního roku"... Není tu soud, ani soudci, tak jsme vytvořili radu moudrých, která tři dny v týdnu bude rozhodovat o některých věcech (např. o sporech, rvačkách, malých krádežích...).  Bude to podpora pro lidi, která pomůže pomoci odvrátit odvety a pomsty.

V pátek jsem jel do Bocarangy. Je tam vesnice Tatale, která poskytovala přístřešek šestistůmpadesáti peulským nomádům. Když jsme přijeli, už tam ale nebyli. Týden před tím přijeli nějací členové Anti-balaka, vyhrožovali, že vyhladí všechny Peuly, a zabili jednu těhotnou ženu a další dvě osoby zranili.

V Kake, 95 kilometrů od Bozoum, je ještě sedmdesát peulských žen a dětí. Přivezl jsem jim trochu rýže a trochu oleje a snažil se trochu povzbudit ty ženy, které byly úžasně důstojné ve svých bolestech.
V sobotu 29. března je výročí úmrtí prvního prezidenta Středoafrické republiky Barhelemy Bogandy. Jde o osobnost, která za sebou nechala bohaté dědictví myšlenek a hodnot.
Ráno jsme se shromáždili v jednom protestantském kostele k modlitbě. Chtěli jsme se modlit společně, abychom opět oslavili jednotu, která musí být základem občanského života v této zemi. Odpoledne jsme uspořádali Pochod za mír, následovaný koncertem.
A dnes večer zavřu svá zavazadla, protože zítra jedu do Bangui a v úterý 1. dubna (nežertuji) odlítám na nějaký čas do Itálie. Ale moje srdce i hlava (to málo, co tam je...) zůstává zde, v Bozoum!

Il primo carico di porte per Herba
le premioer voyage des portes pour  Herba


Le donne e i bambini Peul di Kake
Les femmes et enfants Peuls de Kake

L'inaugurazione del "Tribunale"
L'installation du "Comité des Sages"

La Marcia per la Pace
La marche pour la Paix

La preghiera ecumenica per la Pace
La prière écumenique pour la Paix





Vojtěch Bílý


sobota 22. března 2014

Problémy a hledání jejich řešení



















Pondělí 17. března 2014
Před několika dny někteří mladí lidé z města, kteří si říkají antibalaka (ale nikdy nebojovali proti Seleka), zneklidnili. Především žádali "zprostředkovací skupinu", aby mohli postavit bariéry při vjezdu a výjezdu z města Bozoum. Skupina (složená z generálního tajemníka prefektury, starosty, faráře, protestantského pastora, předsedkyne Wali-Gala - ženy-obchodnice na trhu, lidi z Misca a nevládních organizací, jako jsou Caritas, Spravedlnost a pokoj, MSF a Červeného kříže) tento návrh odmítla.
Přesto však byly bariéry postaveny.
Po instalování bariér se samozvaní antibalaka rozhodli, že ukončí přítomnosti MSF v Bozoum. Na vině měl být personál nemocnice, který údajně tlačil na MSF, aby odešli z Bozoum.
I přesto, že "zprostředkovací skupina" a MSF uvedly, že odjezd byl naplánován a že se musí postarat i o další problémy v regionu (zejména Bocaranga, Ngaudaye a Bang), tak si samozvaní antibalaka nadále stěžovali a hrozili personálu nemocnice.
Je důležité si uvědomit, že nemocniční personál v Bozoum pracoval i v době krize, nejprve pod hrozbou Seleka, pak pod tlakem M´bororo a muslimů, a nyní pod hrozbou antibalaka.
Ještě v průběhu bojů personál vždy svou přítomností zajišťoval péči o nemocné a to i přes různá ohrožení (v lednu Seleka dokonce střílela na dvoře tohoto veřejného zařízení).
Toto ráno tito takzvaní antibalaka obsadili nemocnici a zajali zdravotní sestru zajišťující prozatímní služby místo lékaře, paní Marii Renée Koikouma a ohrožovali ji zbraněmi a holemi.
Hrozili, že ublíží personálu a Marií Renée bylo vyhrožováno smrtí. Díky zásahu Misca odešli pryč, ale ne dříve, než zavřeli čerpadlo u jediného zdroje vody pro nemocnici - u studny a ukradli dveře nemocnice (studna je k dispozici nejen pro pacienty, ale i obyvatele v této oblasti).
Díky těmto skutečnostem byla nemocnice v Bozoum uzavřena a ohrožovaní zaměstnanci nejsou schopni vykonávat svou práci ve službě nemocným.
Chci také informovat o tom, že "zprostředkovací skupina", (která se schází každé ráno v 8 hodin) dnes ráno svolala zástupce čtvrtí města Bozoum, kteří přicházejí v hojném počtu. Účelem setkání bylo pokusit se zapojit občanskou společnost, a to zejména tyto zástupce, aby i z jejich strany byly slyšet reakce na násilí a vydírání samozvaných antibalaka.
Každý představitel čtvrti vydal prohlášení o tom, co se děje v jeho okolí a shodli jsme se na tomto:
uspořádat setkání čtvrti (včetně žen) se zvláštním zřetelem ke krádežím, k obchodu se zbraněmi, k užívání drog;
uspořádat každotýdenní setkání vždy v pondělí mezi "zprostředkovatelskou skupinou" a představiteli čtvrtí;
zřízení Rady moudrých na řešení sporů (krádeže, rvačky,atd...) a zajistit, že tzv. antibalaka nebudou soudci;
napsat dopis vládě a upozornit na absenci prefekta a další orgány a požádat o vyslání policie (četnictva a policie).
Dát k dispozici telefonní linku, kam se mohou lidé obrátit v případě problémů, odcizení nebo ohrožení.

Úterý 18. března 2014
Odcestoval jsem do Bocaranga, abych zajistil nákup a distribuci arašídových semen pro lidi v  Bocaranga Ngaundaye a Ndim.
Odjíždím v 6,15 do Bocaranga, ale nejdřív se stavím u Misca, protože dnes bylo slyšet mnoho výstřelů. Situace je pod kontrolou, ale samozvaní antibalaka kolem 23. hodiny, stříleli z kalashnikovu proti Misca (naštěstí bez zraněných).
Na 85. km od města vidím lidi a balíky na zem, vedle silnice. Je jasné, že tu proběhl útok proti kočovníkům. Později se mi to potvrdilo, hnali stádo s 100 nebo 200 kravami a byli napadeni a rozutekli se. Antibalaka (a obyvatelé) tím měli příležitost rozkrást stádo.
A skutečně, jak při cestě tam, tak i zpátky, jsem potkal desítky lidí a antibalaka s velkými kusy masa, jeli na kole nebo nesli maso na hlavě. Jiní udí velké množství masa. A další vedou krávy a telata do města.
Po celé zemi čelíme porážení zvířat. Místo toho, aby "byly využity" jako investice... lidé raději zabíjejí a jedí bez toho, aby si dělali starosti o to, co bude zítra. A za pár měsíců bude velmi obtížné sehnat maso. Nemluvě o tom, že většina z dobytka patří lidem z Čadu...
Na zpáteční cestě, v obci Kake, 30 km od Bocaranga, jsem se zastavil, protože jsem zahlédl velký počet kočovníků. Jsou to ženy a děti, kteří uprchly po útoku v neděli a zde jsou chráněny (alespoň částečně), vesničany a dokonce i antibalaka.
Jsou velmi unavení a nejsou v dobrém zdravotním stavu. Snažím se je uklidnit, požádal jsem lidí z vesnice, aby je odvedli na bezpečné místo a dali jim vodu.
Po návratu do Bozoum upozorním MSF a misii v Bocaranga, aby je šli navštívit...

Středa 19. března 2014
Odjíždím s otcem Norbertem do Baoro (170 km) na setkání s ostatními karmelitány z misií v Bouar, Baoro a Bangui. Uběhl téměř celý rok, co jsme se nemohli setkat, je to velká radost se znovu vidět!

Čtvrtek 20. března 2014
Znovu se po mém návratu do Bozoum scházíme na obvyklé denní zasedání v 8.00. Situace je trochu méně napjatá. Nemocnice začala opět fungovat, po hrozbách antibalaka. Někteří z nich včera dokonce přišli s omluvou...




Riunione con i capi quartiere
Réunion avec les chefs de quartier

il luogo del combattimento, dove gli antibalaka hanno attaccato i Peuls, che hanno abbandonato tutto quello che avevano
Scène de bataille: ici les Peuls, , attaqués par les antibalaka, ont tout abandonné...



Fiori di frangipane
Fleurs de Frangipanier


un vitello, appena nato e già rubato...
un petit veau, qui vient de naitre, et d'etre volé...

La concelebrazione della Messa a Baoro
la concélébration de la Messe à Baoro

Marie Renée, l'infermiera minacciata dagli antibalaka
Marie Renée, le major menacé par les antibalaka




pondělí 17. března 2014

Mraky a sluneční paprsky








Situace je stále velmi křehká. V Bangui, v hlavním městě, se střídají okamžiky násilí a střelby, s dobou relativního míru.
I tady v Bozoum, po několika týdnech klidu, se někteří antibalaka (nebo spíše "městští delikventi") znovu aktivizovali a opět vybudovali bariéry při vstupu i při výjezdu z města Bozoum.
V pátek, když jsem u bariéry vystupoval z auta, tak jsem se zeptal jednoho z nich, kterému bylo tak 15 let, kolik mu je. Ale jeho "velitel" mu řekl, ať mi nic neříká! Začal jsem se smát a zeptal jsem se "velitele", jestli se bojí...
V pátek a v sobotu jsem byl v Bouar na setkání pracovníků Charity. 250 km cesty proběhlo bez větších problémů.
V Bouar a v Yole jsem se setkal s Enricem Massonem, který nám jako každý rok, i teď v období války a přes všechny problémy, přijel pomoct. Pracuje na silnici do Yole a dokončuje pěkný most. Skvělá práce umožněná i díky daru přátel v Praze, z o.p.s. SIRIRI!
Při návratu projíždím městem Baoro, kde jsou ve farnosti někteří kočovníci M´Bororo, kteří právě dorazili. Jednoho z nich zranili lidé z antibalaka.
V Bossentele jsem naproti tomu našel město ve zmatku, protože M´Bororo, muslimové a bývalí Seleka napadli vesnici, zranili několik lidí a spálili některé domy...
Zdá se, že mír je stále ještě daleko...








sobota 8. března 2014

V tomto období sucha tu máme spoustu květin...



Salendo sul Binon il mercoledì delle Ceneri
En montant sur le Bino, le mrecredi des Cendres



Čas utíká rychle a už jsme v postní době!

Středu začínáme na Binon, což je kopec u Bozoum, s výhledem na město. Zde je socha Ježíše s nataženou paží, aby chránila a žehnala městu. A tady, pod Ježíšovýma žehnajícíma rukama, jsme se shromáždili na mši, během které jsme obdrželi znamení popele: je to znamení obrácení, které velmi potřebujeme, všichni. A hlavně tady ve Středoafrické republice, v tomto období krize. Musíme si klást otázku, jaké jsou hlavní důvody pro všechnu tu nenávist a to napětí všude kolem, a jak začít měnit naše srdce. Existují tisíce domů, které musí být znovu postavené, ale mnohem naléhavější je obnova srdce a mysli. A udělat to, to chce nekonečnou odvahu, kterou nám může dát jen Bůh. Ten, který se nebál čelit pokušení a přemohl ho.

Ve čtvrtek večer přijelo několik aut, jsou tu arcibiskup Bangui, mons. Dieudonné Nzapalainga, jeden ímám a jeden protestant, kteří jménem Platformy pro dialog mezi náboženskými denominacemi, navštívili Bozoum, a aby také zjistili, jak je možné dosáhnout míru, zabránit škodám, a znovu otevřít školy.

V pátek ráno se spolu s námi také oni účastní jednání v 8,00, ve kterém se každý den snažíme zhodnotit situaci a přijímáme nezbytná rozhodnutí k zajištění míru ve městě. Arcibiskup nám poděkoval za to, co děláme a zástupci Platformy nás povzbuzují, abychom v této práci pokračovali, tj. v zprostředkování a dialogu.

S nimi tu jsou i novináři z Famille Chrétienne, AFP a BBC, se kterými uvidíme další malý zázrak: v Tatale, ve vesnici asi 50 km vzdálené od Bozoum, obyvatelé přijali a chrání asi 650 Mbororo, pastevců, muslimů, kteří z mnoha jiných míst museli uprchnout.

V tomto období sucha tu máme spoustu květin...





la Messa sul Bino, con Bozoum sullo sfondo
La Messe sur le Binon, avec Bozoum à nos pieds

Un antibalaka a Tatale

Mamma e bimbo, Peul, a Tatale
Maman et enfants Peuls à Tatale


Il Mercato di Bozoum
Le marché de Bozoum

La riunione delle 8, con l'Arcivescovo, l'Imam e il Pastore
la réunion de 8h, avec Archéveque, Imam et Pasteur



sobota 1. března 2014

Dvě bílé růže




Dvě bílé růže
Už víc než tři měsíce jsem nebyl v Bouaru, v sídle diecéze a ostatních karmelitánských společenství... V pondělí jsem tam konečně odjel, společně s diecézním vikářem Mirkem, který nás přijel navštívit.
Cestou jsme potkali velkou skupinu nákladních vozů směřujících do Bangui: přeprava je stále nebezpečná a vozy doprovázejí vojáci sil MISCA.
V Baoru jsem se konečně setkal s P. Dieudonném, P. Danielem a řádovými sestrami. Po dobu skoro jednoho měsíce se starali o 3 700 lidí, z čehož na 1 400 lidí byli muslimové. Zrovna před pár dny tito muslimové odjeli do Kamerunu a odešli i jiní, kteří se vraceli do svých domovů. Ale do jakých domovů? V uplynulých týdnech Séléka vypálila více než 1 300 domů!
V Bouaru jsem se k svému potěšení setkal s knězi a řádovými sestrami, s těmi odvážnými misionáři, kteří vzdor tomu všemu zůstali! V úterý odpoledne jsme uspořádali setkání Charity, abychom zhodnotili situaci a možnosti dalšího postupu. Je působivé pozorovat, že skoro všechny fary a církevní objekty jsou otevřené pro přijetí uprchlíků, aniž by se přitom rozlišovalo mezi křesťany a muslimy! Kněží, řádové sestry i laici různého věku a z různých zemí (ze Středoafrické republiky, Kamerunu, Čadu, Madagaskaru, Indie, Uruguaye, Itálie, Francie, Polska, České epubliky...), prostě mezinárodní Charita!
A právě tehdy dostal generální vikář bosých karmelitánů P. Emilio Martinez, který tu byl v těch dnech na návštěvě, úžasný nápad: přivezl papeži Františkovi dvě růže, jako symbol práce, kterou zde misionáři s uprchlíky odvádění. A toto nám napsal:
Při úterní audienci jsem měl možnost předat tyto dvě bílé růže do rukou papeže Františka.
Řekl jsem mu: „Vaše Svatosti, tady tyto dvě bílé růže jsem vám přivezl ze Střední Afriky.“ A on se zeptal: „Odkud že?“ A tak jsem zopakoval: „Ze Středoafrické republiky, vaše Svatosti, je to poselství od karmelitánských misionářů a od uprchlíků, o něž se starají.“
Jak rád bych vám zprostředkoval to pohnutí, jež jsem pocítil, když se papež obrátil na svého pomocníka, a něžně a jakoby slavnostně mu řekl: „esto me lo sube arriba, a mi despacho, tedy „odneste mi je nahoru do pracovny.“
Vaše tváře, vaše životy, stejně tak jako tváře a životy našich spolusester a přátel, tvář každého jednoho uprchlíka, zvláště pak dětí... vše, co jsem nosil ve svém srdci poté, co jsem vás navštívil, jsem nakonec svěřil do rukou papeže Františka a byl jsem šťastný, že jsem mohl být vaším poslem a doručovatelem takového velikého pokladu. Bohu díky!!!
Prosím vás, abyste vyřídili všem spolubratrům a spolusestrám toto: papež je s vámi a vy jste s Františkem!!!
Ještě jednou díky za vše.
Váš menší bratr Emilio

V úterý jsem společně s několika novináři z agentury Associated Press (AP) odjel na sever. Projíždíme Bohongem, který působí dojmem, že i po měsících bojů je soužití mezi muslimy a nemuslimy možné.
Na cestě projíždíme mnoha vesnicemi, jež během ledna vypálila Séléka. Skoro všechny kaple nesou stopy po střelbě z automatických zbraní, v jejich zdech jasně zejí díry po kulkách!
V obci Ngaundaye jsem potkal kapucíny, kteří se chystali na zahájení oprav. Bratr Francesco mě provedl po svém hospodářství (které je vzdálené tři kilometry, a protože mu členové Séléky ukradli auto, a tak tam musí docházet pěšky, ač to už není žádný mladík!). Jsou tu k vidění stovky sazenic a štěpů mangovníku.
A dnes, v pátek, jsou děti ze základní školy celé divé, protože končí trimestr a dává se vysvědčení. Možná se to zdá být málo, ale je to moc důležitá událost, zvlášť v dané situaci...

rifugiati alla Misisone di Baoro
réfugiés à la Mision de Baoro


convoglio di camions provenienti dal Cameroun e diretti a Bangui
le convoi provenant du Cameroun, destinés à Bangui

Fra Francesco con i suoi manghi innesati
frère Francesco, avec ses mangues greffés