sobota 18. ledna 2014

Velmi zmatený den










Sobotu 11. ledna 2014
Včera odjela Seleka a mnoho muslimských civilistů směrem na Bangui, ale anti-balaka (po té, co Seleka den předtím zapálila nejméně 700 domů... ) na ně zaútočila. Byli tam mrtví a zranění, tak jsem se rozhodl odjet se tam podívat. Ráno jsem navštívil imáma, abych mu předložil svůj záměr odjet tam spočítat mrtvé, pomoci raněným a vyhodnotir celkovou situaci.Odjel jsem kolem 14. hod. s pracovníky z Červeného kříže. Cesta byla nebezpečná, neustále se někde kolem nás objevovali přítomní bojovníci anti-balaka... A Bokongo (14 km od Bozoum) jsme viděli, že se Seleka zapálila 70 domů. O 20 km dál spálili most. A jeli jsme dál. Jenže zas jsme museli zastavit, protože se nám zlomila hnací hřídel... Přivolali jsme na pomoc našeho mechanika Josefa a do doby, než přijel, pokračovali jsme dalších 5km pěšky. Tady v obci Boyabane byly zabity 4 osoby: Seleka přijela převlečená do policejních uniforem, aby oklamala lidi. Řekla vesničanům, ať v klidu vyjdou, a když přišli, začali střílet a zabili je...Bylo tam zapáleno 220 domů a slyšeli jsme, že dál jsou i ​​jiné vesnice podél silnice (Bombalou, Boyala, Boyaram), kde také došlo zapálení dalších nejméně 600 domů. Takže celkově bylo kolem těchto silnic mezi 8. a 9. lednem Selekou (pod velením Policie a "generála" Rakis Adoum) spáleno více než 1300 domů a zabito nejméně tucet lidí. Toto udělat, v kontextu současného napětí s přítomností anti-balaka všude kolem, to je sebevražda!Na zpáteční cestě na misii (potom, co jsme opravili auto) jsem naložil tři zraněné. Později vyšlo najevo, že mnoha muslimským ženám a dětem po útoku na konvoj poskytli úkryt vesničané v okolí.
Neděle 12. ledna 2014
Přichází zpráva o tom, že bude vypraven konvoj nákladních automobilů pro muslimské civilisty, kteří se rozhodnout odejít z Bozoum a odjet do Čadu. Kolem 13. hod. mě kontaktovali vojáci z Misca z Paoua s žádostí, abych s nimi odjel vyhledat anti-balaka. Důvodem setkání mělo být jednání o tom, aby se zabránilo útokům na civilisty. Očekáváme, že při této příležitosti dojde také na odzbrojení Seleka. Toto řešení by uklidnilo situaci. Doufáme v to, že pak by se anti-balaka vzdala dalších útoků (a přesto, že došlo k onomu spálení přes 1300 domů), přece jen přijmout příměří, složí zbraně a vrátí se do svých vesnic... Kapitán operace Sangaris v Bossangoa je stejného názoru.Navštívil jsem kolem 15. hod. plukovníka Yahaya, který je zraněný a leží v posteli. Je velmi zesláblý, zranění se mu nehojí. Vysvětlil jsem mu plán odzbrojení rebelů a vojenský doprovod konvoje do Čadu nebo Bangui. Byla to rušná debata, ale na konci jsme to uzavřeli. Odcházeli jsme v naději, že se to podaří a mohly by být zachráněny životy mnoha M´bororo, muslimů a dalších civilistů v městě Bozoum. Pokud tento návrh nepřijmou, bude anti-balaka pokračovat v útocích...Po tomto setkání jsme se sešli se dvěma vůdci muslimské komunity a popsali jim celý průběh jednání.Zítra uvidíme.
Pondělí 13. leden 2014
Dnes byl připraven k odjezdu z města konvoj aut s civilisty. Doprovázet ho mělo vojsko z Misca (nadnárodní síly v Africe) a armáda z Čadu. Podle dohody měla odjet také po odzbrojení Seleka. Ve 13 hodin mě hnaly určité pochybnosti a radji jsem odjel zkontrolovat, zda jsou všichno skutečně připraveni k odjezdu. Ukázalo se, že Seleka má zůstat v městě a dohlížet na pořádek... Řekl jsem veliteli Misca, že nepřichází v úvahu, aby opustili město a nechali ho v rukou Seleka, jinak nastane katastrofa...Vrátili jsme se se zástupci z Misca zpátky do města a znovu začali diskutovat. Během toho se zlost mnoho muslimů obrátila proti mně namísto proti Seleka a začali mě ohrožovat a házet kameny na auto. Někteří přicházeli i se zbraněmi... (Ale někteří muslimové mě ale byli připraveni bránil...)Nakonec došlo k rozhodnutí, že Seleka město opustí a zůstane zde část vojáků z Misca, druhá část doprovodí konvoj.Zamířil jsem do čela konvoje a vydal se na cestu jako první. Jel jsem před kolonou až do vzdálenosti 20 km od Bozoum a cestou jsem se modlil, aby bojovníci z anti-balaka nezaútočili a nechali konvoj na pokoji odjet.
Konvoj se skládal z přibližně padesáti nákladních a osobních automobilů a stovky motocyklů...Kolem 15. hod., když jsem byl ještě ve městě, došlo i ke střelbě v davu lidí, který mě ohrožoval. Tím vznikla zpráva, že jsem byl zabit... Takže když jsem se živý kolem 18.15 vrátil na misii, kde bylo stále ještě ubytováno tisíce uprchlíků, vítali mě jako Mesiáše... Plakali, kladli oblečení na zem, do míst kudy jsem měl projet autem... něco, co si nemůžete představit...Když se mi podařilo situaci zklidnit, poděkovali jsme společně a pomodlili se Zdrávas Maria za ty, kteří museli odcestovat, ale konali dobro, i za ty, kteří nám ublížovali...
Úterku 14. ledna 2014
Klidná noc. První noc v Bozoum bez Seleka Bozoum. Dostali jsme zprávu, že celý konvoj dorazil bez komplikací do Čadu, v Paoua byli rebelové odzbrojeni vojáky z Misca. Zbývající vojáci z Misca dopoledne hlídali město, ale kolem 13. hod. odjeli a zůstali jsme bez ochrany. Nezbývá než doufat, že nenastanou problémy. Misca by se sem měla vrátit zítra.Kolem 8.30 ráno jsme vyrazili směrem k Bossangoa. Zas jsme viděli mnoho spálených domů, vinu na tom měly útoky Seleka v minulém týdnu. Nepotkali jsme tu anti-balaka, ale setkali se s lidmi, kteří tu našli útočiště v biblické škole Evangelické církve bratrské. Během malého setkání jsme jim sdělili odjezd Seleka a možnost vrátit se během 1 až 2 dnů zpět do města.Naložil jsem 240 kg rýže pro 750 uprchlíků.Poté, co jsme jeli chvíli směrem po silnici na Bangui, zastihli jsme dvě veliké skupiny anti-balaka, kterým jsme také oznámili odchod Seleka. Dohodli jsme si s nimi schůzku na středu odpoledne. Účastnit by se měli i vojáci z Misca a zástupci mediační výboru.V 16 hod jsem se vydal na cestu Bocaranga - Paoua, tu a tam jsem viděl anti-balaka. Diskutovali jsme, cílem těchto setkání bylo vysvětlit jim, že došlo už k odchodu Seleka, že se situace uklidnila a že se můžou vrátit do svých vesnic a složili zbraně...
Ve středu a ve čtvrtek 15. a 16. ledna 2014
Ve středu po zasedání mediační výboru s anti-balaka ze severní části Bozoum ve středu ráno přijela mise OCHA (Úřad pro koordinaci humanitární činnosti OSN) a UNHCR (Úřad nejvyššího komisaře OSN pro uprchlíky), s týmem novinářů BBC. V odpoledních hodinách jsme odjeli spolu směrem na Bangui na setkání s anti-balaka. Jeli jsme s Jerome, katechetou, kterého tři dny věznila Seleka a propustili ho minulý pátek. Dlouhá diskuse, během které jsme se snažili jako všude jinde, šířit zprávu o míru a vracet situaci do normálu.Ale zatím to bohužel není úplně relita: večer kolem 20. hod, jsem zahlédl mezi uprchlíky na misii ozbrojence z anti-balaka. Přinutil jsem je odevzdat zbraně... a důrazně jim řekl, že nesmí chodit do města ozbrojeni.Ve čtvrtek ráno v 6 hodin jsme slavili společnou mši s uprchlíky jako veliké díkůvzdání za ochranu. Hned po ní se pak všichni odebrali zpátky do svých domovů...Kolem 9. hod. jsem se vydal směrem na Bossangoa, ale při návratu jsem objevil ve městě ozbrojené bojovníky anti-balaka. Vyzvali jsme je k odchodu, ale s podporou pouhých 11 vojáků Misca to vůbec není snadné...!V odpoledních hodinách jsme viděli rabování a násilí ze strany anti-balaka, zaměřené především na muslimskou komunitu a na ty, kteří byli předtím nějak ve spojení se Seleka. Svolali jsme mimořádnou schůzi a na ní rozhodli, že musíme vyhlásit zákaz vycházení od 20h do 5h... Po schůzce jsem odjel navštívit muslimy, kteří měli veliký strach... snažil jsem se je uklidnit.Znovu jsem se vrátil pěšky mezi lidi a opakovaně ty se zbraněmi vyzýval, ať buď odejdou z města nebo odevzdají zbraně.Ještě jednou jsem odešel do města kolem 20. hod, situace se zdála klidná.Je zřejmé, že bezpodmíněčně potřebujeme vojenskou pomoc. Misca s 11 vojáky nemůže zajistit bezpečnost ve městě a zahájit odzbrojení (což je velmi naléhavé).
Pátek 17. ledna 2014
Velmi zmatený den. Dopoledne se zdálo, že situace je pod kontrolou. Misca byla posílena o 12 dalších vojáků a jeden obrněný vůz. Vytvořili dvě kontrolní stanoviště v centru města a na první pohled se zdá, že vše funguje. Lidé jsou kontrolováni a odzbrojováni. Ale armáda zabavovala také některé těžké zbraně anti-balaka, což vyvolalo jejich hněv. Situace se rychle vyhrocuje. Běhal jsem zleva doprava, domlouval a přemlouval k odevzdání zbraní. Kolem 10. hod se objevila velká skupina, která se pokoušela vstoupit do města. Po dlouhé diskusi se zdálo, že odejdou. Vracím se na misii, ale ta skupina si přesto našla cestu do města a zahájili střelbu na Misca... reakce byla rychlá, střelba do vzduchu...Ve 14.30 hod se vracím zjistit, jaká je situace, zdá se zas klidnější. Kolem 15.30 jsme uskutečnili setkání s anti-balaka. Setkání - zdá se, pomohlo. Vyjadřujeme znepokojení nad napjatou situaci, z rabování (minimálně 60 obchodů bylo vyrabovaných) a z násilností (nejméně pět zraněných, z toho jeden dost vážně).Poslouchali jsme jejich názory, pokoušeli se izolovat násilníky a zloděje a snažili se zapojit je do udržování pořádku.
Zítra odpoledne se budeme dál snažit, aby respektovali dodržování dohodnutého plánu, který směřuje k zastavení násilí a plenění. Není to jednoduché. Dnes v 21. hod. mi lidé zas vyprávěli o loupeži, sám jsem potkal 3 ozbrojené mládíky, donutil je odevzdat zbraně. To vše se děje navzdory zákazu vycházení a všem jednáním...