pátek 24. ledna 2014

Napětí a zklidnění








Poté, co jsme se zbavili rebelů ze Seleka, tak se nyní potýkáme s antibalaka. Nemine den bez diskusí a setkání s lidmi a antibalaka, abychom se pokusili přivést je k uvažování nad situací a abychom udělali něco pro zastavení násilí, krádeží, zastrašování. Stát stále nefunguje a je obtížné udržet všechny v klidu. 
Jsem velmi znepokojen kvůli muslimům a M´Bororo, kteří museli opustit své domovy kvůli ohrožování ze strany antibalaka. Po mnoha rabováních ztratili téměř vše. Snažíme se je podporovat a povzbuzovat a budeme pokračovat v dalších dodávkách vody a rýže. Cesta k míru je dlouhá a obtížná. Často říkávám, že je jako novorozené dítě, které potřebuje mnoho pozornosti.

Sobota 18. ledna 2014
Poměrně klidný den. Setkání s MISCA, OCHA, HCR a s dalšími. Při setkání v 9:30: se radíme s muslimy, jestli chtějí odejít nebo zůstat a jestli jsou připraveni vzdát se svých zbraních...
V 16 hodin má proběhnout setkání s antibalaka... ale nekonalo se, protože antibalaka se nedostavili.
Kolem 21. hod slyšíme výstřely, někdo byl přistižen při rabování.
Neděle 19. ledna 2014
Kolem sedmé ráno jdu do arabské čtvrti, kde je asi tisíc uprchlíků-muslimů, abych jim přinesl vodu.
Vracím se pěšky, abych obhlédl situaci. Po mši jsem se zas vrátil do města k dalšímu jednání, a poté, co jsem zašel i na trh (který je konečně otevřený, po více než měsíci, kdy nefungoval) se vracím do arabské čtvrti. Zas kolem poledne jsem jim přivezl větší množství vody a několikrát to ještě opakuji.
Situace zůstává napjatá: mnoho antibalaka si dali na ruku pásku s označením, jako kdyby chtěli zůstat ve městě dlouho. Ale proč? Dochází také k únosům a znásilnění. Jsme velmi znepokojeni, protože je tu všude tolik zbraní a s největší pravděpodobností se antibalaka podařilo získat dokonce i kalašnikovy...
Pondělí 20. ledna 2014
Zmatený den. Hodně pohybu ve městě, mnoho antibalaka se vrátilo zpět do města se zbraní... dá ještě hodně práce, abychom je odzbrojili nebo jen je dostali mimo město. V dopoledních hodinách budeme mít další setkání, ale antibalaka se nemohou shodnout na jménech jejich zástupců a na počtu účastníků...
Nakonec jsme se shromáždili kolem 14. hod., posloucháme a připravujeme body, které mají být dodržovány, aby se do města vrátil mír...
Kolem 15. hod., kdy je jednání v plném proudu, přichází zpráva o zvolení ženy jako prezidentky Středoafrické republiky. Tato zpráva byla velmi vstřícně přijata.
Kolem 20:30 se ve městě dost střílí. Pravděpodobně MISCA střílela do vzduchu, aby zahnali zloděje a antibalaka.
Úterý 21. ledna 2014
Konečně jeden den bez větších problémů. Ráno došlo k obratu - dorazili kamerunští vojáci MISCA.
Bozoum přijímá návštěvy několika delegací OSN: OCHA, PAM, UNICEF, HCR, atd.
Ale mohli by být účinnější a akčnější.
V odpoledních hodinách jsme obdrželi zprávu o odchodu Seleka z Bouar. Problém je v tom, že se vydali na sever. A dorazili do Bocaranga, což je katastrofa!
Zde je svědectví misionářů z Bocaranga: naše misie v Bocaranga je v rukou Seleka, kteří odešli včera večer z Bouar a vydali se do Čadu. Střílí do všech stran těžkými zbraněmi. Z informací, které jsme obdrželi od P. Cipriano, víme to, že střílí, střílí, střílí jako blázni. Na stěnách kláštera jsou otvory po kulkách. Ukradli otcům a sestrám všechna auta a peníze, počítače, telefony, fotoaparáty... vše, co chtěli, sebrali. Bylo to hrozné. Jedna žena, která byla mezi uprchlíky, zemřela, stříleli do uprchlíků. Bratr Nestor je zraněn na rameni. Informovali mě, že vlna těchto zabijáků míří do Ndim a Ngaoundaye. Varovali jsme bratry, aby se na to připravili. V této chvíli Seleka v Ngaoundayue střílí.
Kolem 21. hod. se i tady v Bozoum ještě střílí. Pak se dozvíme, že se jednalo o střelbu MISCA, aby zastrašila antibalaka.
  
Středa a čtvrtek 22. a 23. ledna 2013
V těchto dvou dnech se jen málo střílelo (méně než dvacet výstřelů). Že by to byl začátkem období klidu?
Pokračujeme v jednání, aby se zvýšilo porozumnění dané situace obyvatelstva a antibalaka.
Navštěvuji několikrát denně muslimy a M´bororo, kteří tu zůstali. Mnozí ztratili téměř vše kvůli drancování v posledních dnech. Je tu téměř 2 500 lidí, vystrašených, kteří jsou nuceni žít stísněně ve velmi náročných podmínkách. Každý den jim přináším pitnou vodu a ještě jsem jim dovezl také asi 250 kg rýže. Tu jsem koupil od farmářů (příděly z programu PAM byly během měsíce pryč...).
S lidmi z OCHA a UNHCR jezdím každý den na návštěvy vesnic vypálených rebely ze Seleka. Byli jsme v okolí Bossangoa, Paoua - Bocaranga a Bouar. Antibalaka se ale přece jen začínají pomalu vracet do svých vesnic a lidé, kteří uprchli do buše se vracejí do svých domovů, často vypálených (napočítali jsme nejméně 1 357 vypálených domů, což postihlo kolem 6 000 lidí).
V některých vesnicích začínají znovu otevírat školy, ale v Bozoum jsou otevřené zatím jen misijní školy. Další se snad přidají.

Pátek 24. ledna 2014
Klidná noc. Jsou tu ještě antibalaka, kteří si představují, že by měli odejít všichni muslimové...
Nicméně se s vytrvalostí budeme i nadále snažit povzbuzovat lidi a podnikat taková opatření, aby vše pomohlo ke zklidnění.
Kolem 08:30 jedu sedm kilometrů do Bata, kde je biblická škola pro pastory z Bratrské církve evangelické. Vezu jim 450 kg rýže: jakmile skupina žen zahlédla moje auto, tak začaly zpívat a tančit radostí!
Pokračuji v setkáních s antibalaka a nadále je vybízím, aby se vrátili domů a zůstali v klidu. Vzhledem k tomu, že Seleka je už mimo město, už nemá jejich přítomnost ve městě smysl... 
V okolí je mnoho vesnic vypálených Seleka. Je to více než 1300 domů, které budou muset být znovu vybudovány.
 




la riapertura del mercato
la reprise du marché


Il bambino ha 7 mesi!!!
l'enfant a 7 mois!!!

la scuola... a Badali 2
l'école... à Badali 2