Ohnivý týden

Ohnivý týden

Čas běží a dny v tomto období jsou více než naplněné událostmi: připravujeme se na začátek školy, dál trvají problémy s uprchlíky, s rebely...

V pondělí dorazily kamiony WFP (World Food Programme) s potravinami určenými pro uprchlíky. Potraviny jsme rozdělovali tři dny od úterý do čtvrtka, více než 5 000 lidí. Nyní zbývá podělit ještě tři vesnice na cestě mezi Bozoum a Bossangoa, aby se dostalo na dalších 1 300 lidí, kteří zůstali v polích mimo vesnice, a to ze strachu z útoků ze strany povstalců. (zde jsou dvě videa: https://www.dropbox.com/s/9nytegq4hf9ymna/Bozoum 20sept %%% 2C % 202014 % 20to % 20viveri 20rifugiati.mp4 a https://www.dropbox.com/s/w1nity7ogwip3g9/Bozoum 20sept %% 2C % 2C % 202014 % 20distribution 20PAM.MP4 %).

Těžkosti s rebely dál přetrvávají. V Bossangoa došlo minulý týden k dalším střetům - byly vypáleny další domy, desítky tisíc lidí jsou na útěku... V pátek v Tolle, ve vesnici 70 km od Bozoum, rebelové zabili jednoho člověka a spálili desítky domů...

A přitom... z rozhodnutí prezidenta by rebelové měli být rozpuštěni, ale to zůstává jen na papíře...

Poté, co jsem dostal facku v pondělí ráno, tak se cosi dalo do pohybu. Tato aféra vešla ve všeobecnou povědomost, vyvolala řadu reakcí, volali mi z půlky světa! Dokonce telefonovali vůdci rebelů z Haagu, ze sídla Mezinárodního trestního soudu. Volala mu Caroline N. M. Bayiha, zakladatelka nadace Stichting Lydia, která je mimo jiné aktivistkou boje za lidská práva, varovala ho před dalším podobným jednáním!

Ve čtvrtek ráno místní velitel Seleky v Bozoum, "plukovník", poslal jednoho ze svých mužů, aby se zeptal, zda by za mnou mohl přijít, já jsem souhlasil.

V odpoledních hodinách za mnou na misii dorazila delegace několika lidí, mimo jiné se starostou, se zástupcem policie a četnictva. Kolik lidí, to vše kvůli jednomu člověku!

Omluvil se mi za to, co se stalo a řekl mi, že když nastane nějaký problém, tak mu to mám říci osobně... ale nechodit na základnu....

Zopakovala jsem, že je na čase zastavit násilí, svévolné zatýkání, mučení, krádeže ...

Řekl mi, že zatýkají pouze ty, kteří mají zbraně. a já jsem reagoval, že to není pravda, protože vím, že mnozí jsou zatýkáni kvůli vydírání. A že stejně jen odzbrojování nic neřeší... dá se zabíjet i rukama nebo kameny. Pokud se nezmění naše srdce, tak to, jestli někdo má nebo nemá zbraně nemá velký význam.

Každopádně jsme se rozešli v dobrém a ... doufáme v dobrý vývoj.

A v pondělí ráno, 23. září, znovu otevíráme školy, od mateřských školek po střední školy, bude v nich více než 1 200 dívek a chlapců, kteří začnou s námahou studovat, ale také se radovat z chození do školy. Tady znamená chodit do školy malý zázrak! Předevčírem jsem vedl zápisy a představila se mi jedna maminka s dcerou. Ptám se matky na jméno její dcery a do které třídy má nastoupit. Odpověděla mi ale dcera. Tak jsem se obrátil na ni a ptal se jí, jestli by se ráda vrátila zpátky do školy. Zazářily na mě dva úsměvy, zazubilo se 64 zubů, řekla mi: "Ano."

A právě v tomto týdnu jsme obdrželi skvělou zprávu, že prostřednictvím organizace SIRIRI, nám Česká republika pomůže otevřít školy pro uprchlíky !
http://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/x2013_09_19_humanitarni_pomoc_pro_stredoafrickou.html

To jsou věci, které znamenají velmi mnoho! A kvůli kterým chceme zastavit tuto válku a všechno násilí.Přesto zatím budoucnost zůstává velmi nejasná. S počtem asi 25.000 rebelů je malá naděje, že tu zavládne brzy mír. Minulý týden byla ukončena v Bangui další odzbrojovací aktivita, a výsledek? Po 12 dnech bylo odevzdáno asi 130 pušek... Střednědobé vyhlídky jsou katastrofální. Sama o sobě by tato situace umožňovala uspořádat volby do 15 až 16 měsíců... ale nikdo tomu nevěří: neexistuje dokumentace, prefekti ještě stále nebyli jmenováni, a není možno se volně pohybovat. Jen na cestě z Bozoum do Ngaundaye, vzdálenost kolem 200 km, je stále ještě devět bariér a všechny jsou spravované rebely...