KLID PO BOUŘI

Tady v Bozoum jsme v pořádku. Byli jsme schopni ustát první vlnu... a díky Bohu jen s malými škodami...

V Bangui, hlavním městě, je to katastrofa... Rebelové, falešné rebelové, kriminálníci atd. využili situace k všem možným loupežím: napadáni jsou jak jednotlivci, tak společnosti, firmy, nevládní organizace (MSF a další), Červený kříž, agentury OSN (UNICEF, WFP), farnosti, kláštery, školy, nemocnice, místní rozhlas...

Pak se rebelové vydali i do zbytku země: v úterý večer byli v Baoro, přišli i do naší misie. Požadovali peníze a auto (ale to se později díky muslimskému příteli podařilo získat zpět).

Rebelové přišli sem do Bozoum v úterý večer, stříleli jen trochu, pak zničili kasárna policie, četníků a armády (všichni jejich obyvatelé už před několika dny útekli), vyprázdnili čerpací stanici...

Dnes ráno jsem nesl sv. přijímání nemocným. Šel jsem pěšky (auta jsme poslali pryč, abychom zabránili, že nám je rebelové ukradnou). To byla také příležitost vidět lidi v sousedních čtvrtích... Jsou trochu vystrašení, ale celkem klidní a doufají, že to nejhorší je za námi...

Napětí je veliké. Dnes ráno přišel jeden křesťan, učitel a poděkoval mi, že jsme zůstali: tato skutečnost mu pomohla, aby se statečně "držel" a nepropadl panice.

A blízkost tolika lidí v těchto dnech, tady v Bozoum, to potvrzuje. Skutečnost, že nedošlo ke krádežím nebo vyplenění misie v Bozoum, je z velké části způsobena skutečností, že místní lidé i mnoho mladých lidí se postaralo o to, aby se tomu zabránilo, když sem rebelové přišli...

Rebelové dorazili v úterý v noci..., ale my jsme neměli tu čest poznat je osobně...

Blízkost a modlitba mnoha řeholníků a řeholnic z provincie, přátel v Itálii, České republice, Francii, Kamerunu, Mexiku, atd. cítíme mimořádným způsobem! To nám dává hodně síly.

Naše společenství s ostatními misiemi zde ve Středoafrické republice je velmi silné. Podporovali jsme se navzájem telefonováním a hovory přes vysílačky, to vše nás posiluje a vybízí, abychom pokračovali dál!

Teď, až se věci uklidní ... musíme myslet na budoucnost. Upřímně řečeno, z mnoha znamení, kterých jsem si tu a tam všiml, vyvozuji, že se musíme připravit na období nestability, alespoň na dobu dvou let...

Ale... jak řekl Giovannino Guareschi, autor knihy Don Camillo, když byl vězněn v Německu během druhé světové války... "Neumřu, ani kdyby mě zabili"...

S milosti Boží a ve společenství bratří a sester jdeme dál, protože Jeho lidé to zde ve Středoafrické republice potřebují...