pátek 29. března 2013

KLID PO BOUŘI



Tady v Bozoum jsme v pořádku. Byli jsme schopni ustát první vlnu... a díky Bohu jen s malými škodami...
V Bangui, hlavním městě, je to katastrofa... Rebelové, falešné rebelové, kriminálníci atd. využili situace k všem možným loupežím: napadáni jsou jak jednotlivci, tak společnosti, firmy, nevládní organizace (MSF a další), Červený kříž, agentury OSN (UNICEF, WFP), farnosti, kláštery, školy, nemocnice, místní rozhlas...
Pak se rebelové vydali i do zbytku země: v úterý večer byli v Baoro, přišli i do naší misie. Požadovali peníze a auto (ale to se později díky muslimskému příteli podařilo získat zpět).
Rebelové přišli sem do Bozoum v úterý večer, stříleli jen trochu, pak zničili kasárna policie, četníků a armády (všichni jejich obyvatelé už před několika dny útekli), vyprázdnili čerpací stanici...
Dnes ráno jsem nesl sv. přijímání nemocným. Šel jsem pěšky (auta jsme poslali pryč, abychom zabránili, že nám je rebelové ukradnou). To byla také příležitost vidět lidi v sousedních čtvrtích... Jsou trochu vystrašení, ale celkem klidní a doufají, že to nejhorší je za námi...
Napětí je veliké. Dnes ráno přišel jeden křesťan, učitel a poděkoval mi, že jsme zůstali: tato skutečnost mu pomohla, aby se statečně "držel" a nepropadl panice.
A blízkost tolika lidí v těchto dnech, tady v Bozoum, to potvrzuje. Skutečnost, že nedošlo ke krádežím nebo vyplenění misie v Bozoum, je z velké části způsobena skutečností, že místní lidé i mnoho mladých lidí se postaralo o to, aby se tomu zabránilo, když sem rebelové přišli...
Rebelové dorazili v úterý v noci..., ale my jsme neměli tu čest poznat je osobně...

Blízkost a modlitba mnoha řeholníků a řeholnic z provincie, přátel v Itálii, České republice, Francii, Kamerunu, Mexiku, atd. cítíme mimořádným způsobem! To nám dává hodně síly.

Naše společenství s ostatními misiemi zde ve Středoafrické republice je velmi silné. Podporovali jsme se navzájem telefonováním a hovory přes vysílačky, to vše nás posiluje a vybízí, abychom pokračovali dál!

Teď, až se věci uklidní ... musíme myslet na budoucnost. Upřímně řečeno, z mnoha znamení, kterých jsem si tu a tam všiml, vyvozuji, že se musíme připravit na období nestability, alespoň na dobu dvou let...

Ale... jak řekl Giovannino Guareschi, autor knihy Don Camillo, když byl vězněn v Německu během druhé světové války... "Neumřu, ani kdyby mě zabili"...
S milosti Boží a ve společenství bratří a sester jdeme dál, protože Jeho lidé to zde ve Středoafrické republice potřebují...









pondělí 25. března 2013

Květná neděle 2013

Dny utrpení... pro Středoafrickou republiku!
Aktivita rebelů začala vzrůstat v prosinci (2012), přišla o Vánocích až na předměstí Bangui. Pozastavila se na začátku ledna, po sérii několika pokusů o dohody mezi rebely a vládou. Podepsané byly v Libreville (Gabon). Vláda národní jednoty byla ustanovena... navzdory všem potížím (více ministrů na jednom postu... který obsadila opozice nebo rebelové...).
Před deseti dny rebelové “zajali” pět ministrů (náleželi k hnutí rebelů...) a předložili ultimátum... Čas uplynul, navzdory několika slabým ústupkům ze strany prezidenta, rebelové zahájili útok (i když, abych byl upřímný... nikdy nepřestali vést boj).

Ve čtvrtek obsadili Bouka a Batangafo, v pátek Bossangoa, rodné město prezidenta...
V pátek ráno jsme byli svědky odjezdu z města (Bozoum) vojáků a ozbrojených sil, taktéž státních funkcionářů... a mnoha obyvatel. Udělali jsme několik opatření: odpoledne jsme odvezli 2 auta do Bouaru vzdáleného 250 km, z misie odjeli dva italští dobrovolníci a dvě sestry. K nim se přidalo mnoho lidí, kteří chtěli utéct z města.

V sobotu kolem 13:00, když jsme pili kávu, jsme slyšeli mnoho výstřelů. Představte si ten strach! Začali jsme se připravovat na nejhorší (příchod rebelů, násilí a zastrašování, krádeže aut, peněz, atd.) Později jsme se dozvěděli, že to stříleli vojáci, kteří chtěli ukrást motorky. Aby mohli uprchnout, stříleli, lidi jim je museli dát...

Dnes ráno, na Květnou neděli, jsme se sešli, abychom oslavili mši svatou. V průvodu bylo jen málo lidí... a myslel jsem, že na mši jich nebude o mnoho více. Navzdory tomu však byl při evangeliu kostel plný!

Četlo se evangelium, jak Ježíš trpěl a zemřel pro nás... tady a teď, v situaci násilí a zmatku, to bylo velmi dojemné. Po příjímání zpíval sbor píseň “Aye so kwe Gbya a sala, e gonda Gbya, e gonda Gbya”, což znamená “za vše, co Pán činí, chvalme Pána!” A lidé zpívali s nadšením, mávajíce palmovými listy...

A skutečně, tento čas může být ještě časem milosti pro růst ve víře, v lásce (i s přijetím těch, kteří museli utéct...) a v naději.

A samotný Kříž, ještě jednou, to je jediná naděje, ne násilí a nenávist...

Rebelové obsadili Bangui... mají město v moci. Je to něco, co se zase vrací... ale pro Středoafrickou republiku... se zdá, že je to stále totéž: státní převraty, násilí, rabování...