pátek 6. dubna 2012

Krása světa

 Včera v sobotu a dnes na Květnou neděli jsme vykonali pouť pro mladé (a méně mladé…). Vyšli jsme včera ráno kolem osmé a do Betara, vesnice vzdálené 20 kilometrů od Bozoum, jsme dorazili kolem jedenácté (pod pěkně připalujícím sluníčkem). Kousek odsud jsou zbytky Marsaka – je to lokalita, kterou si francouzští misionáři vybrali v roce 1927 za své první sídlo (za dva roky poté se přestěhovali do Bozoum).
Pouti se účastnilo asi 250 mladých z Bozoum.
Cesta (a šli jsme rychlým krokem…) nás nejprve zavedla do Boyele, kde jsme si udělali malou přestávku, a když jsme se znovu vydali na cestu, tak jsme putování doprovodili modlitbou (písněmi a růžencem).
A když jsme se pomalu přiblížili k Betara, tak se k nám připojili místní křesťané, aby nás přivítali a doprovodili.
Příchod, ubytování (to znamenalo rohož na místo postele a kbelík jako sprcha…) a odpoledne zamyšlení o radosti, které měl připravené o. Cyriaque.
A pak… celá řada zpovědí!
Program na toto ráno, na Květnou neděli – budíček, snídaně, a pak velká mše pod širým nebem s palmami a květinami. A po obědě, téměř v poklusu (skutečně je na místě to tak říci: 20 kilometrů za dvě a půl hodiny…) dorážíme do Bozoum.
Je to pěkný okamžik; doufáme a modlíme se, aby všem pomohl pochopit krásu té skutečnosti, že jsme křesťané, tak jak to řekl dnes ráno papež v kázání:
„Vytoužený mesiáš je konečně zde. Ten, který je davem prohlašován za požehnaného a v kterém je,“ jak upozornil papež „požehnané celé lidstvo“. A toto je první velké poselství:
„Pozvání přijmout správný pohled na celé lidstvo, na všechny, kteří tvoří svět, na rozmanité kultury a společnosti. Pohled, který se věřící učí od Krista, je pohledem požehnání: je to pohled moudrý a láskyplný, schopný přijmout krásu světa a soucítit i s jeho křehkostí. V tomto pohledu se stává zřejmým i pohled samotného Boha na lidi, které on miluje a na stvoření, dílo jeho rukou.“